Od příštího roku se zvýší regulovaná složka elektřiny a plynu, které se na celkové ceně podílí asi ze 40 procent, což pro mnoho firem bude znamenat velkou zátěž. Vláda se proto rozhodla, že jim uleví s drahými energiemi a podniky si tak rozdělí 3,5 miliardy korun, které se použijí buď z letošního rozpočtu, nebo z peněz ministerstva průmyslu a obchodu na příští rok.
ČTĚTE TAKÉ: Regulovaná část elektřiny zdraží o 65,7 procenta. Koncové ceny se nemají příliš změnit
S tímto rozhodnutím však Kohajda nesouzní. „Určitě je dobré pomáhat firmám, ale musíme si uvědomit, že se jedná o plošnou pomoc, a ne všechny firmy na vysokém a velmi vysokém napětí ji skutečně potřebují,“ upozornil. Připomněl, že pomoc je financována z peněz daňových poplatníků a nelíbí se mu, že by na ní některé firmy mohly vydělat.
Je si ale prý vědom toho, že je potřeba najít nástroj, který by zasaženým firmám ulevil, nicméně pomoc by měla být adresná.
Kriticky se Kohajda staví také k tomu, že by stát měl pumpovat peníze do krachující firmy Liberty Steel Ostrava. „Díval jsem se do poslední účetní závěrky, která byla zveřejněna v březnu 2022. Firma v tom hospodářském roce dosahovala čistého zisku 6,1 miliardy korun, na nerozděleném zisku měla 6,9 miliard, a ty peníze odtekly někam do zahraničí,“ uvedl.
Řešení spatřuje v tom, že by stát výměnou za pomoc získal akcie této firmy. „Měl by ji převzít a pokračovat ve výrobě. To je, myslím si, dobré řešení,“ konstatoval Kohajda.
S jeho slovy souhlasila i poslankyně ANO Margita Balaštíková, která zdůraznila, že by stát neměl nechat tuto firmu padnout, neboť lidé, kteří přijdou o místo, půjdou na úřad práce, což by znamenalo další zátěž pro sociální systém.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ostravský průmysl čelí katastrofě. Budoucnost hutě Liberty a tisíců pracovníků je nejistá
