Rusko je připraveno vést věčnou válku, napsal na webu Politico veterán válečného zpravodajství a editor názorové rubriky Jamie Dettmer. Odkazoval přitom na ministra kultury Vladimira Medinského, který pod Putinem působil v letech 2012 až 2020 a který dohlížel na přepracování osnov dějepisu, podle kterých se mají učit ruští školáci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spolutvůrce obávaných ruských raket Iskander zemřel. Opilý močil u domu, shodili ho ze schodů
Minulý týden vedl Medinský delegaci Moskvy na jednáních o Ukrajině v Istanbulu. Varoval, že Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, dokud nezvítězí – nebo si nevynutí kapitulaci, přičemž se odvolával na velkou severní válku z let 1700 až 1721.
„Velká severní válka se Švédskem trvala 21 let. Ale jen několik let po jejím začátku nabídl Petr Veliký Švédům mír. Co na to Švédové? Ne, budeme bojovat do posledního Švéda,“ posmíval se Medinskij v televizním rozhovoru. V konfliktu mezi carským Ruskem a Švédskem šlo o ovládnutí Pobaltí, skončil švédskou porážkou.
Jak uvedl Dettmer, Putin pravděpodobně věří, že mu většinu jeho válečných cílů na Ukrajině nezískají jen zdlouhavé boje, ale pomohou mu i nekonečná jednání, která vyčerpají touhu amerického prezidenta Donalda Trumpa vyjednat mírovou dohodu.
Pondělní dvouhodinový telefonický rozhovor ale prý posun k míru nepřinesl. A místo toho, aby Trump na sociálních sítích chování Putina odsoudil, se zdá, že je připraven se vzdát. Dokonce ustoupil od svého vytrvalého vychloubání, že dokáže válku dovést k řešení. V rozhovoru s novináři v Bílém domě si Trump postěžoval: „Toto je evropský problém. A tak to mělo i zůstat. Ale předchozí administrativa nás pevně přesvědčila, že se musíme zapojit.“ Řekl, že pokud nedojde k pokroku, „prostě se stáhne“. Podobně se dříve vyjádřil i americký viceprezident J. D. Vance. „Pokusíme se to ukončit, ale pokud to nedokážeme, nakonec řekneme: Víte co? Stálo to za pokus, ale už to dělat nebudeme.“
Otálení Kremlu
Jak podotkl německý ministr obrany Boris Pistorius, Putin stále nevypadá, že by měl vážný zájem o mír nebo příměří – alespoň ne za podmínek, které jsou přijatelné pro ostatní. „Slyším slova, slyším prohlášení, ale nakonec se držím svého přístupu, který říká: Slova už neposuzuji, pouze činy a skutky. Věřím, že to nám všem pomůže více než spekulace o vážnosti záměrů,“ řekl.
Podle Dettmera se ale v podstatě nedá očekávat, že Putin myslí ukončení války vážně. „Kreml vždycky otálí. Tuto taktiku používá opakovaně, když se účastní jednání, na jejichž ukončení má jen malý zájem, než aby byla uzavřena za jeho plných podmínek. Nechce příměří dříve, než získá ústupky, které by znamenaly konec demokratické a nezávislé Ukrajiny. Červené linie Moskvy se za léta, která uplynula od Putinovy invaze v plném rozsahu, neposunuly ani o píď,“ uvedl Dettmer.
Rusko stále chce záruky, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO, že zůstane geopoliticky neutrální, a to s přísnými omezeními v oblasti zbraní. Krym a čtyři východní regiony, které Rusko prohlašuje za součást Ruské federace, mají být podle Moskvy mezinárodně uznány. „I kdyby byl Zelenskyj ochoten, a to není, ustoupit Putinovým požadavkům, je nepravděpodobné, že by získal podporu parlamentu nebo vyhrál referendum,“ podotkl Dettmer. Dodal, že mnozí v armádě by byli znechuceni a rozzuřeni a ptali by se, k čemu byly všechny ty oběti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čech odjel do Ruska, kde vstoupil do armády. Teď se dožaduje pomoci českých úřadů
