„Scény v Íránu připomínají něco, na co Západ příliš často zapomíná – autokratické režimy mohou vypadat impozantně až do okamžiku, kdy se zdají být na pokraji rozpadu,“ napsal ve svém komentáři pro web The Telegraph Mark Brolin, geopolitický stratég a autor knihy Uzdravování rozbitých demokracií: Vše, co potřebujete vědět o populismu.
Vláda založená na strachu má totiž podle Brolina vedlejší účinek – omezuje prostor k manévrování, potlačuje upřímnou zpětnou vazbu, trestá snahu o nápravu a neustále vytváří nové vnitřní i vnější nepřátele. Tento začarovaný kruh neplatí jen pro Teherán, ale i pro Moskvu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Íránský režim má na kahánku, říká bezpečnostní analytik. Zmínil tři hlavní důvody
Ruský prezident Vladimir Putin nervózně sleduje, co se v Íránu bude dít dál. Po léta byl prezentován jako chladnokrevný šachista: trpělivý, vypočítavý, vždy o pár tahů napřed. A pokud se něco pokazilo, bylo to jednoduše prezentováno jako součást hlubšího plánu. „Při pohledu do historie se ale ukazuje, že ‚mistrovský stratég‘ Putin vypadá spíše jako ruský Mr. Bean, muž, jehož velkolepé plány se mu neustále hroutí pod rukama a jehož charakteristickým znakem je neustálá neschopnost vidět celkový obraz, než jako ruský šachový velmistr Garry Kasparov,“ uvedl Brolin.
Podle komentátora vše začalo, když Putin nahradil Borise Jelcina a Rusko se ocitlo na křižovatce. „Po Gorbačovovi a Jelcinovi existovala alespoň věrohodná cesta k modernizaci: větší otevřenost, větší konkurence, větší integrace s globálními trhy – ty ‚nudné‘ věci, které časem zemi obohatí, zvýší její inovativnost a vliv. Rusko totiž v přepočtu na obyvatele patřilo mezi chudší a technologicky méně vyspělé země Evropy,“ popsal Brolin.
Ruský prezident tak mohl pokračovat v modernizaci, nebo se vrátit do starých kolejí. „Země byla připravena na první možnost. Stejně jako mnoho dalších údajných siláků, kteří osobně vědí jen málo o způsobech moderního světa, si ale Putin zvolil druhou možnost: represi místo obnovy, cenzuru místo kontroly, klientelismus místo konkurence,“ popsal Brolin s tím, že šlo o „epický omyl“, kterým uvěznil režim v začarovaném kruhu, ze kterého se nikdy nevymanil.
Kdyby se Putin rozhodl pro modernizaci, mohl být podle komentátora na domácí scéně vychvalován a v zahraničí respektován. „Nebylo by třeba nejstaršího rozptýlení v historii: vnějšího konfliktu,“ podotkl Brolin.
Putin se dostal do pasti, kterou si sám vytvořil
Strategické omyly však neskončily. „Mnoho dřívějších válečných štváčů také promrhalo modernizaci, alespoň však dokázali rychle proměnit osobní brutalitu ve výsledky na bojišti a konkrétní politické zisky. I podle tohoto ponurého měřítka ale Putin žalostně selhal. Tvrdil, že zastaví rozšiřování NATO a posílí ruský vliv. Ve skutečnosti ale dosáhl přesného opaku – a to v takovém rozsahu, že by to bylo až směšné, kdyby to nemělo tak vážné důsledky,“ sdělil Brolin.
Připomněl, že v celé Evropě se zvýšil také důraz na obranu, a to nejvýrazněji od konce studené války. Globální vliv Ruska se tak snížil na několik málo oblastí. „I když Rusko vede rozsáhlou válku, má mnohem méně prostoru a zdrojů na to, aby podporovalo další izolované režimy, jako jsou Írán nebo Venezuela. Konflikt zároveň nepříjemně odhalil, jak moc je Moskva stále víc závislá na Číně – a že v tomto vztahu hraje roli slabšího partnera,“ popsal Brolin s tím, že se zmenšil i vliv na Ukrajinu.
„Před rokem 2022 měla Moskva vliv v celé zemi, a to prostřednictvím energetiky, obchodu, politiky, korupčních sítí, mediálního tlaku a neustálé hrozby eskalace. Mohla se opírat o Kyjev, aniž by ho vlastnila. Dnes větší, svobodná část není jen úhlavním nepřítelem, ale také zocelenou inovační laboratoří pro vedení moderní války. Její síly nyní patří k nejprověřenějším na světě v oblasti boje s drony a improvizace,“ uvedl.
Putin se podle něj dostal do pasti, kterou si sám vytvořil. „Od Venezuely po Írán: Moskva ztrácí své staré přátele a spojence. Stále více ji zatěžují válečné náklady, ale Kreml si také nemůže snadno dovolit mír, protože by to přesunulo pozornost na domácí chaos. Otázky se stanou bezprostředními a osobními: proč tolik lidí zemřelo? Jaký to všechno mělo smysl? Jaká budoucnost čeká regiony a vesnice, kde zbývá příliš málo mužů na to, aby pracovali a budovali rodiny? Co dělat s rostoucí kohortou zraněných a traumatizovaných mužů? Proč je Rusko v technologickém závodě tak pozadu?“ upozornil Broloin.
Putinovi podle něj už nezbývá moc možností. „Pan Bean si také vždycky myslí, že má vše pod kontrolou – až do okamžiku, kdy se jeho plány zhroutí přímo před očima. To je a vždycky byl i Putinův vzorec. Je načase, aby s ním západní vůdci přestali zacházet v rukavičkách. Klíčovou chybou Západu je, že se neustále ptá, co Putin chce. Lepší otázkou je, k čemu ho jeho omezení nyní nutí a jak může Západ dále omezit jeho manévrovací prostor,“ uzavřel Brolin.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Úbytek mužů nebo propaganda na billboardech. Just popsal Rusko čtyři roky po začátku války
