Ještě na konci loňského roku se ruský HDP meziročně zvyšoval tempem kolem pěti procent. Nyní se však růst téměř zastavil. Podle ukazatelů, které sledují například banky Goldman Sachs, Sberbank či rozvojová banka VEB, se hospodářská aktivita propadá. Samotná ruská centrální banka přiznává, že mnohá odvětví trpí nízkou poptávkou a snižují produkci.
Je to ostrý obrat po několika letech, kdy ruská ekonomika vzdorovala sankcím i válečnému režimu. V roce 2022 sice klesla o 1,4 procenta, ale následující roky už byly překvapivě silné s růstem přes čtyři procenta ročně. Ekonomové i politici očekávali, že letošní rok přinese další zrychlení, zejména pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa rozhodly válku na Ukrajině ukončit diplomatickou dohodou. Místo toho ale přišlo zpomalení.
Tři hlavní brzdy
Za ochabnutím ruské ekonomiky stojí tři klíčové faktory. Prvním je fakt, že Rusko dokončilo přeměnu své ekonomiky na "válečný model". Od roku 2022 se země obrátila od Západu k Východu a masivně investovala do zbrojního průmyslu, infrastruktury a nových obchodních vazeb s Čínou a Indií. Fixní kapitálové investice se během dvou let zvýšily o 23 procent. Nyní ale tato vlna dočasně končí. Podobně zpomalují i výdaje na obranu: podle odhadů vzrostou v letošním roce už jen o 3,4 procenta, což je v ostrém kontrastu s loňským růstem přes 50 procent.
Druhým faktorem je restriktivní měnová politika. Inflace v Rusku překročila 10 procent, což přimělo centrální banku držet úrokové sazby velmi vysoko - aktuálně na 21 procentech - a to je nejvíce od začátku tisíciletí. Vysoká inflace je důsledkem silných vládních výdajů i nedostatku pracovní síly, kterou zemi ubírá jak mobilizace, tak emigrace kvalifikovaných lidí. Firmy tlačí růst mezd (nominálně o 18 procent za poslední rok). Lidé méně utrácejí a více spoří, což utlumuje spotřebu i investice.
Třetím a nejnovějším problémem jsou zhoršující se vnější podmínky. Slábnoucí globální poptávka, obchodní válka s USA a hlavně nižší růst Číny - největšího odběratele ruské ropy - stlačují ceny surovin. Ropa je přitom pro příjmy ruského rozpočtu klíčová. Mezinárodní měnový fond například snížil prognózu růstu čínské ekonomiky pro letošní rok na čtyři procenta, což vyvolává obavy ohledně další poptávky po ropě.
Drahá závislost na ropě
Pokles cen ropy zasahuje Rusko na několika frontách. Akciový trh oslabuje - index MOEX, který sleduje 50 největších firem, klesl oproti maximu o 10 procent. Příjmy z vývozu ropy a plynu spadly meziročně o 17 procent a ministerstvo financí muselo upravit plánovaný rozpočtový deficit na letošek z původních 0,5 procenta HDP na 1,7 procenta. Odhad příjmů z energetiky byl snížen téměř o čtvrtinu.
Přestože se může zdát, že přísná měnová politika pomáhá krotit inflaci, posílený rubl sice zlevňuje dovoz, ale současně dusí růst. Pokud se tak ceny ropy nezotaví a globální poptávka zůstane slabá, čekají ruskou ekonomiku náročné měsíce.
Ekonomická transformace, která měla posílit soběstačnost a odolnost Ruska, tak nyní naráží na své limity. Vojenské výdaje se stabilizují, inflační tlaky přetrvávají a vnější prostředí není příznivé. I když si Kreml dosud poradil s mnoha krizemi a využil ekonomiku k podpoře války, současné zpomalení ukazuje, že síla této strategie není nekonečná.
