Krátce před vypuknutím války na Ukrajině navštívil Čínu ruský prezident Vladimir Putin. Setkání, ke kterému došlo loni na začátku února, mělo demonstrovat navázání bližší aliance Moskvy a Pekingu. Jenže obě mocnosti se úzce, a tak trochu potají, paktují už delší dobu.
Investigativci Svobodné Evropy se dostali k oficiálním dokumentům, které zachycovaly povahu jednání, k nimž docházelo mezi Rusy a Číňany v letech 2017 až 2019. Těchto setkání se účastnili zástupci Správy kyberprostoru Číny (úřad internetového regulátora) a Roskomnadzoru, vládní agentury, která dohlíží na ruský internet.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je paranoidní a žije v bunkru. Putinův bývalý bodyguard překvapil i detaily o jeho zdraví
Z dokumentů vyplývá, že zástupci obou zemí si na mítincích vyměňovali rady a vzájemné zkušenosti s prohlubováním autoritářského režimu v oblasti internetu a médií. Delegáti se bavili zejména o kontrole internetu, cenzuře, přístupu k médiím a odpůrcům režimu.
Ten umí to a ten zas tohle
Web Svobodné Evropy informoval, že ruští úřednící se svých čínských protějšků ptali zejména na způsoby cenzury internetu. Zajímali se o to, jak Peking zakročuje proti tomu, aby lidé používali nástroje VPN (virtuální privátní sítě) nebo Tor, které uživatelům umožňují obcházet internetové restrikce a poskytují jim anonymitu.
„Rusové se taktéž pídili po tom, jak prolomit šifrovaný internetový provoz a poptávali se po čínských zkušenostech s regulací komunikačních platforem,“ uvedla Svobodná Evropa.
Čínská strana se pro změnu ptala Rusů na otázky spojené s regulací médií. Peking se rovněž zajímal o to, jak Moskva přistupovala k občanům, které nesouhlasí s režimem. Konkrétně se ptal i na opozičního předáka Alexeje Navalného, který se v současnosti nachází ve vězení.
Si Ťin-pching v Moskvě
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu naposledy v březnu. S Vladimirem Putinem se státníci dohodli na prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína chce do Ruska dodávat více elektroniky a to si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které ji opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.
Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, slíbil Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu korun) a letos by měl překročit 200 miliard (téměř 4,3 bilionu korun).
