Věž, která dříve sloužila k vytahování černého uhlí z dolu, byla postavena nad takzvanou výdušnou jámou o průměru 7,5 metru. Jámu hlubokou přes 600 metrů podnik už dříve zasypal a zakryl betonovou zátkou.
PRÁVĚ SE DĚJE: Trapné a nedůstojné. Fiala se pustil do Babiše za jeho slova na tiskovce s Merzem
Důl Staříč, který byl později přejmenován na Důl Paskov, byl v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. V době provozu měl Důl Paskov až 3 500 zaměstnanců. Jeho dobývací prostor měl rozlohu přes 40 čtverečních kilometrů a rozkládal se mimo jiné na katastrálních územích Frýdku-Místku, Brušperku, Palkovic, Fryčovic či hukvaldské části Rychaltice.
Kromě Staříče měl Důl Paskov šachty ještě ve Sviadnově a frýdecko-místecké části Chlebovice. Ve všech už stejně jako v celém revíru těžba skončila. Na šachtě ve Staříči se tak stalo konkrétně 31. března 2017. První tuna uhlí tam byla vytěžena v roce 1971, celkem z šachty horníci vytěžili 47 milionů tun uhlí.
Důl měl dvě jámy, výdušnou a vtažnou. Obě byly široké 7,5 metru a obě byly zasypány. Věž nad vtažnou jámou byla kovová a podnik ji už dříve rozebral.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přímá volba prezidenta byla podle Valeše chyba. Nastínil, kdo by Pavla mohl porazit
