RECENZE: J. A. R. v generačním proudu hudby i slov

Když po čtyřiatřiceti letech existence vydává nějaká skupina již deváté album, vkrádá se přirozeně otázka, jestli se na něm nebudou jen opakovat staré, tou kapelou již na minulých deskách řečené věci. V případě pražských J. A. R. se nabízela také. Album „Jezus Kristus neexistus?“ ji ale doslova vypráskalo z prostoru.