Alena Schillerová, Adam Vojtěch i Andrej Babiš na ostravském mítinku ale také odrážejí dotazy z publika, které jsou výplodem dezinformací spojených s pandemií COVID-19. Jeden z účastníků se třeba snaží očkování proti covidu označit za zločin, Schillerová ale hájí vědu, nikoliv fake news. Dodá ovšem: „I naše vláda v boji s covidem udělala chyby.“
Pro voliče všechno. Jenže covid nezmizel, aktuálně se opět vrací a od 1. do 18. září už si vzal 11 lidských životů. Na poslední Babišův mítink v Moravskoslezském kraji v pátek 19. září přichází odhadem 300 až 400 osob.
Dinosaurus Babiš a 226 mítinků
To byl prolog, teď popořadě. U kruhového objezdu na dnešní Hlavní třídě v Ostravě-Porubě Leninova socha nestojí 35 let, ale stejně na ni dojde řeč. Dominantu prostranství tvoří pětice nafukovacích dinosaurů v životní velikosti, přičemž pódium pro politiky je o poznání menší. Sešly se na něm partajní špičky hnutí ANO: Andrej Babiš, Karel Havlíček, Alena Schillerová, Robert Plaga a Adam Vojtěch.
Reprezentativní sestava, kterou Babiš přivezl do metropole moravskoslezského kraje, zde není náhodou: „Tenhle mítink je velice speciální, protože jsem se s vámi přišel rozloučit,“ zahajuje akci vážný kandidát na post příštího premiéra. Přišli potenciální voliči, ale i hrstka oponentů, která ještě překvapí nepříjemnými dotazy.
Lídr moravskoslezské kandidátky se vůbec poprvé veřejně zavazuje, že bude volit přímo v Ostravě. „A dopoledne, ještě než se v pátek 3. října otevřou volební místnosti, jsem si pro Ostravu nachystal jedno překvapení,“ slibuje. Víc neprozradí.
Babiš sice nevysvětlí, proč ANO dovezlo do Ostravy zábavní atrakce zrovna ve tvaru obrovských nafukovacích dinosaurů, ale pobaví mě tichá poznámka kolegy žurnalisty: „Je to politický dinosaurus, ten se o comeback pokusí ještě mnohokrát.“ Babiš je dinosaurus i politický buldozer: „Pracovat se mnou není lehké a dneska jsem svůj tým budil už před pátou ráno, abychom na nádraží ve Svinově v 5:50 rozdávali letáky.“ Žádný jiný lídr napříč volebním spektrem by si něco podobného k „podřízeným“ asi nedovolil. Nikdo také v Moravskoslezském kraji neuspořádal tolik mítinků jako Babiš. A ten statistiku zařadí i do projevu k voličům: „Od letošního ledna jsem tu strávil 61 dnů a uspořádal 226 setkání. Ale tohle je poslední z nich. Děkuji.“
Ve stínu Vladimira Iljiče Lenina
Pro vrcholné číslo předvolební kampaně mu tým vybral někdejší náměstí Československo-sovětského přátelství v Ostravě-Porubě. Spíše mimoděk tribuna pro ANO vyrostla přímo v místě, kde se do roku 1990 tyčila k nebi čtyřmetrová bronzová socha ruského bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Slavnostně byla odhalena v roce 1976.
„To tady přece všichni víme, že tu stál Lenin,“ říká penzista Ladislav Litera, jeden z účastníků mítinku: „Ale mezi námi, Lenin by mi tady nevadil ani dneska. Mně vadí Fiala, ale Lenin, to je velká postava moderní historie.“
Nechci s ním polemizovat během mítinku, hlavou mi však proletí některé Leninovy zločiny. Hned po převratu v říjnu 1917 zavedl rudý teror, který si každý den vyžádal stovky, až tisíce obětí. Suma sumárum měl na rukou krev milionů obětí. Odpor proti Leninovým bolševikům třeba nepřežilo půl milionu donských kozáků a povstání rolníků v Tambovské oblasti bylo zpacifikováno až za cenu 250 tisíc obětí. A když se 30. srpna 1918 stal terčem atentátu, nehledal konkrétního viníka, ale okamžitě se mstil, v Petrohradu nechal popravit 500 politických vězňů a v Kronštadu na 400.
Sex, prachy, kariéra, bída a porodnost
Babiš na tribuně dává slovo Aleně Schillerové, která skoro velitelským tónem promluví k publiku: „Co jste od této vlády dostali? Jeden pán mi to před mítinkem řekl přesně, ale já to teď jako dáma nemohu opakovat. Vůbec nic! A nedaří se vám! Všichni jsme na Fialovu vládu doplatili a máme nejnižší porodnost od vzniku Československa.“
Ano, porodnost je dokonce nejnižší od konce 18. století, kdy ji statistici začali zaznamenávat. Schillerová si malý počet dětí vysvětluje výhradně prázdnou peněženkou českých rodičů. Demografové ukazují i na mnohé jiné příčiny. Ženy třeba kvůli kariéře odsouvají početí prvního dítěte do vyššího věku, takže nakonec mají méně potomků, než by chtěly. A podle výsledků výzkumu Současná česká rodina Masarykovy univerzity už Češi nechápou rodičovství jako životní povinnost, ale spíš jako „jednu z možností“. Nízká porodnost je i znakem dobrého bydla. Nejnižší porodnost na světě má Jižní Korea, která podle HDP vykazuje 4. největší ekonomiku v Asii a 12. největší na světě.
Na nízkou porodnost se v průběhu ostravského mítinku Babiše zeptá i devadesátiletá paní v první řadě pod tribunou. „Když někdo pořád straší válkou, tak je těžké zvyšovat porodnost,“ odpoví expremiér. Současného šéfa kabinetu Petra Fialu ale na každém mítinku kritizuje za údajné strašení válkou. A obvykle dodá, že když bude Donald Trump chtít, tak si prý Putina namaže na chleba.
Zesměšňování muniční iniciativy
Ve chvíli, kdy Babiš řeční o Fialově zbytečném strašení válkou, světová média informují o aktuálním incidentu Moskvy, kdy tři ruské stíhačky vtrhly do Estonska. Na území Evropské unie a do členského státu NATO.
Výše citovaný penzista Ladislav Litera se ale Ruska nebojí. „Proč by sem chodili? Na Ukrajinu jen cpeme zbraně, aby vojáci zabíjeli další lidi. Pomáháme válce,“ pohoršuje se. A jak by tedy ruskou invazi ukončil? „Po pravdě řečeno, za tím vším je Amerika, která má enormní zájem furt všude střílet.“ Připomínám penzistovi Trumpovy snahy donutit Putina k příměří či rovnou k míru. „To on jen tak říká, ale mír nechce. Kdyby to Trump chtěl ukončit, tak už válka dávno skončila.“
Všichni účastníci mítinku nefandí NATO, spíše menšina. A tak je třeba věnovat pozornost i jim. „Ta muniční iniciativa, my chceme, aby to dělalo NATO, a je nehorázné, když někdo vydělává desítky milionů na válce, a o ty peníze ochudili Ukrajinu. NATO, a ne tady někteří ti překupníci,“ odsuzuje Babiš českou muniční iniciativu, díky které se ve světě vyhledalo a za finanční podpory sedmnácti spojeneckých zemí dodalo ukrajinské armádě 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice. Západní diplomaté iniciativu označují za majstrštyk české zahraniční politiky. Babiš ji haní.
Někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček rázně odsoudí i takzvanou koalici ochotných. Evropskou iniciativu, vedenou Spojeným královstvím a Francií, která se zavázala podpoře Ukrajiny proti ruskému agresorovi: „To je taková evropská záležitost, my tvrdíme, zejména posilovat NATO, včetně USA, nekouskujme to, nerozdrobujme to.“
Student nechce důchod až v 78 letech
Jiné téma. „Nedostupné byty, vezmou vám školkovné, slevu na manželku a manžela, slevu na jízdném, to vše udělala Fialova vláda,“ řeční Babiš. Porubský penzista Ladislav Litera vzpomíná, že za komunismu se tady bydlelo za hubičku, teď prý na kvartýr padne velká část důchodu. A to je i důvod, proč bude volit ANO: „Já jsem horník, fáral jsem 26 let, a ještě za komunistů mi přidělili hornický byt. Uhlobaron Bakala havířské domy odmítl prodat, i když to byla součást smlouvy, když od státu kupoval OKD. Teď to všechno patří Švédům a já platím 16 tisíc korun za 2+1.“
Když se mluví o Zdeňku Bakalovi, začne být pan Litera hodně naštvaný. „Zajímá mě, kdy už ho konečně zavřete,“ obrací se na novináře. „Nejsem soudce, ale ty byty jsou velká kauza. Ale Babiš asi Bakalu nezatkne,“ odpovídám. A co se důchodci z Poruby vlastně tak líbí na programu hnutí ANO? „Všechno,“ prohlásí. „Hlavně se ta strana po volbách musí s někým spojit, aby nezůstala sama,“ uvažuje. A s kým? „To je jedno. S Okamurou, Konečnou nebo i s těmi Motoristy.“ Navrhuji, že o koalici s ANO již před lety uvažovali i někteří členové ODS. „To je pravda, to si pamatuji, pan Zahradil a ostatní, ale to bych se zlobil, v ODS jsou všichni darebáci.“
Jeden z přítomných studentů má opačný pocit. Darebáci jsou prý v ANO. Nad hlavou drží transparent se sloganem: „Díky za zadluženou budoucnost.“ K veřejnému dotazu pro Babiše se neodhodlá, ale na všechny strany musí vysvětlovat, co tím heslem myslí. „Tak třeba mi vadí, že Babiš chce zastavit prodlužování odchodu do penze. Pokud by se věk prodlužoval postupně, stát by získal peníze i pro další generace důchodců. Ale s takovým přístupem jako Babiš, půjdu do penze v 78 letech.“ V publiku ale převažují důchodci, názor toho kluka je nezajímá. „Co tu děláš, vypadni,“ slyší student, ale stoicky vydrží až do konce mítinku.
Osobní statečnost a StB
Devadesátiletá volička ANO z první řady říká do mikrofonu: „Děkuji vám, pane Babiši, za osobní statečnost.“ O půlstoletí mladší Luděk Koutný expremiérovi obsáhle připomene kauzu spojenou s jeho spoluprací se Státní bezpečností (StB). Muž cituje ze Show Jana Krause z 23. září 2011, kde Babiš mimo jiné řekl: „Já jsem pracoval v podniku zahraničního obchodu, a ta StB ekonomická, ta chránila ekonomické zájmy Československa, to nebyla ta hnusná StB, která potlačovala lidi.“
Účastníci mítinku mručí a pískají, ale Koutný upozorňuje, že tajná policie byla jen jedna. A že se Babiš u Krause přiznal, že pro ni pracoval. Babiš se mračí, a s ním i celý jeho tým. Ale je trpělivý, nechá muže mluvit skoro pět minut. Pak muže přeruší a požádá ho o otázku. Ta zní: „Proč stále trváte na tom, že jste nebyl agentem StB?“ Tazatel dodá, že by rád znal upřímnou odpověď, protože voličům ANO je to „stejně jedno“, zda byl agentem. Ale chtěl by znát odpověď „pro dějiny“.
„Nevím, kdo vám tu otázku napsal. Nahrávka u Krause je zmanipulovaná, vysílala se jen část. A my jsme se, pracovníci podniku zahraničního obchodu, estébáků báli, protože tehdá, samozřejmě, my jsme museli psát ty zápisy,“ odpovídá Babiš. A pak chce svoje slova rychle odlehčit: „Stejně jako se dneska píšou ty zápisy...“ V půli věty se odmlčí.
„Proč letos nerozdáváte koblihy, mám je strašně rád,“ ptá se další účastník mítinku. „Jsme na limitu,“ odvětí Babiš. A když zazní další otázka, která tepe pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku, expremiér napřed úředním hlasem hájí práva válečných obětí na azyl a finanční dávky, ale pak dodá: „Přišli sem i jiní, a to bohatí Ukrajinci, kteří tu pomoc od nás nepotřebují.“
Lenin věčně živý
Stále se nacházíme na někdejším náměstí Československo-sovětského přátelství. U kruhového objezdu na dnešní Hlavní třídě v Ostravě-Porubě. Dříve to bývala součást Leninovy třídy, domy kolem této ulice byly od padesátých let budovány podle sovětských bulvárů. V srpnu 1968 ale i sem přijely sovětské tanky. „Pamatuji si je moc dobře, jenže to byla jiná věc než ta na Ukrajině. To nebyla válka, to spolu soudruzi řešili jen nějaké problémy,“ míní Litera.
Čtyřmetrová socha Vladimira Iljiče Lenina zde vyrostla v roce 1976. A režim její vznik vysvětloval i jako důkaz pevného přátelství se Sovětským svazem, byť socialismus v Československu v té době hlídalo na 100 tisíc okupačních ruských vojáků.
V Porubě je pořád všechno nasáklé komunistickou minulostí, byť obvod náměstí nedávno vkusně upravil a prostor nazval Floridou. „Přijde mi v něčem příznačné, že si ANO vybralo pro mítink právě tento prostor,“ říká Jiří Hruška, dějepisář z nedalekého Jazykového gymnázia Pavla Tigrida. „Babiš místo Lenina, to je vtipné. Tady v Porubě se nám dějiny pořád pošklebují a my se s nimi nemůžeme vyrovnat.“ I Hruška se to snaží zlomit ironií: „Sokl z Leninovy sochy jsme na nádvoří školy použili jako podstavec pro bustu Pavla Tigrida, známého emigranta po únoru 1948.“
Bronzový Lenin z Poruby nicméně stále „žije“. Po jeho osudech loni pátrala i CNN Prima NEWS, načež ho našla zasněženého v jedné zahradě.
Poruba ctí totalitu i v roce 2025
Pedagog Hruška je docela nešťastný, že Ostrava se příliš nenamáhá s přejmenováním ulic, které i v roce 2025 stále nesou jména po předních zločincích z éry komunistické totality. Například porubské gymnázium, na kterém učí, stojí na ulici Gustava Klimenta. Ten byl v letech 1948 až 1953 členem předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ), takže byl i přímým spolupachatelem tehdejších vykonstruovaných procesů. A nese vinu i za 190 poprav z politických důvodů. I za Miladu Horákovou.
O odhalení sochy Vladimira Iljiče Lenina na stejném místě referovalo Rudé právo z 22. dubna 1976: „V předvečer 106. narozenin vůdce dělnické třídy V. I. Lenina se konala v Ostravě-Porubě manifestace pracujících a občanů ostravské průmyslové aglomerace. Vedoucí tajemník městského výboru KSČ Karel Mátl v slavnostním projevu vzpomněl velikost zakladatele prvního socialistického státu a jeho význam pro náš dnešní život. O tom, jak si občané Ostravska váží odkazu V. I. Lenina, svědčí i odhalení jeho pomníku v závěru manifestace na náměstí Československo-sovětského přátelství. Autorem sochy, která je novým symbolem města uhlí a oceli, je zasloužilý umělec, sochař – komunista Antonín Ivanský.“
