Když Ursula von der Leyenová ve středu ráno stanula před europarlamentem ve Štrasburku, neměla to oproti jiným letům jednoduché. Kritika na konto Komise i Evropské lidové strany, ze které von der Leyenová do úřadu přišla, byla v posledních měsících intenzivní.
ČTĚTE TAKÉ: Von der Leyenová: Stojíme v plné solidaritě na straně Polska. Zbavme se pout jednomyslnosti
Hlavní výhrady se kromě spolupráce s radikálně pravicovými stranami týkaly také klimatické politiky a nedostatečné podpory i rozvoje evropského průmyslu. Právě jeho zaostávání za tím americkým i čínským před rokem popsal ve své přelomové zprávě ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Klíčovým úkolem pro Evropskou unii ale zůstala také bezpečnost vzhledem ke stále trvající válce na prahu Evropy.
Nakolik Evropa tyto výzvy zvládla? A kde naopak zůstávají slepá místa? Odpovídají čeští europoslanci.
Niedermayer: Na kritiku je brzy
„I když se zdá, že jde o hodnocení jednoho roku, fakticky od zahájení práce Komise uplynulo jen něco přes půl roku,“ uvedl na dotaz redakce CNN Prima NEWS europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který zasedá v lavicích nejsilnější frakce evropských lidovců (EPP).
Zatímco Evropský parlament poprvé usedl ve svých lavicích v září roku 2024, Komise zasedla až v prosinci loňského roku.
EU se proto podle něj nutně nachází teprve ve fázi přípravy či nejvýše projednávání návrhů, a není podle něj namístě dělat jednoznačné závěry, chválit či hanit. I proto podle něj nadále zůstává jednoznačnou prioritou posílení konkurenceschopnosti.
„Kdybych měl vyzdvihnout jednu pozitivní věc, myslím, že Komisi se podařilo vyjednat maximum ve vztahu k nové ekonomické politice Bílého domu. Jde sice o špatnou a nevyváženou smlouvu, ale stále mnohem lepší než ‚nedohodu‘. Porovnání s jinými zeměmi navíc ukazuje, že to je zjevně maximum, kterého se dá v jednání s Donaldem Trumpem dosáhnout,“ komentuje Niedermayer.
EU musí být ambicióznější, říká Farský
Jeho kolega z frakce EPP Jan Farský (STAN) odpovídá o něco kritičtěji. „Osobně jsem doufal v trochu víc. Ale Evropa může hrát jenom s takovými kartami, jaké jí do rukou daly členské státy,“ uvedl. Očekávání od výkonu EU navíc podle Farského neodpovídají pravomocem, které má k dispozici a které stojí za nedostatečnou akceschopností Unie. „To ale brzdí především právo veta.“
„Co se týče konkurenceschopnosti, tam jsme téměř polovinu ročního fungování této Komise řešili Trumpova cla. Je potřeba vnímat geopolitickou realitu, která zapadá do celkového obrazu. Nemělo by to však ovlivnit naše sebevědomí – Evropa je ekonomicky silný celek, musíme podle toho vystupovat,“ balancuje Farský.
„Líbilo by se mi, kdyby Komise pod vedením von der Leyenové dokázala být ambicióznější, což se zrcadlí třeba v rozpočtu. Přijde mi tristní, jak slabý je ten první návrh. Na investicích do naší bezpečnosti a prosperity bychom neměli šetřit,“ myslí si.
I proto by podle něj měla být jednoznačnou prioritou bezpečnost. „Ta se promítá do spousty dalších oblastí a bez ní je všechno ostatní podružné,“ dodává.
Ráda bych slyšela odmítnutí chat control, říká Gregorová
Pirátská europoslankyně z frakce Zelených Markéta Gregorová naopak kvituje omezování regulace. „Komisaři skutečně nastartovali takzvaný omnibus, což je balíček legislativních změn, které mají za cíl snížit administrativní zátěž,“ popisuje pro CNN Prima NEWS.
„Například tento týden v parlamentu hlasujeme zjednodušení systému uhlíkového vyrovnání na hranicích. V některých oblastech se to daří lépe, v některých hůře. Celkově se ale dá říct, že se Unie vydala směrem, který na začátku mandátu Komise slibovala,“ hodnotí.
Podobně jako její kolega Farský klade do popředí důležitost posilování evropské obrany. „Potřebujeme skutečné společné nákupy výzbroje a jednotný trh s obranným materiálem. Dosud představené iniciativy pouze sjednocují pravidla pro chemické látky, ale to je zoufale málo.
Zásadní je podle ní také ochrana demokracie a s tím související problém dezinformací. „Věřím také, že se Komise přihlásí k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Moldavsko a Ukrajinu. V oblasti digitálních práv bych ráda slyšela jasný závazek, že Unie nebude prolamovat soukromí občanů skrze takzvaný chat control. Obávám se ale, že toto mé přání vyslyšeno nebude,“ dodává.
Bžoch: Zatím se zvládlo jen málo
„Start nového mandátu byl opravdu ambiciózní,“ ohlíží se za dosavadním trváním mandátu Jaroslav Bžoch, europoslanec hnutí ANO z frakce Patriotů. Evropská komise podle něj slibovala nejenom konkurenceschopnější, bezpečnější a méně byrokratickou EU, ale hlavně realistické plány v oblasti zelené politiky. „Čeho jsme se však po roce působení této Komise dočkali? Pouze nenaplněných slibů a legislativních návrhů, které často odporují stanoveným prioritám a cílům, kterých jsme my, jako Evropská unie, chtěli v tomto mandátu dosáhnout,“ uvedl.
Evropa by se proto nyní měla zaměřit na hlavní dvě otázky – konkurenceschopnost a vnitřní bezpečnost Evropy. „Evropa v porovnání s USA a Čínou ztrácí dech a s tím je potřeba něco neodkladně udělat. Od vrcholných představitelů EU se nám však zatím nedostává ničeho, jen dalšího přešlapování na místě,“ odpovídá europoslanec. To podle něj platí především pro trvání na klimatických opatřeních.
Akutním problémem Evropy podle něj však zůstává také migrace. „Nárůst kriminality v souvislosti s nelegální migrací do Evropy, zejména počet útoků nožem v některých členských státech, dokazuje, že ani v této otázce Evropská unie pokroku nedosáhla,“ myslí si.
Komise pouze posouvá termíny, říká Bartůšek
Podobně se na vývoj Evropské unie dívá také Bžochova kolegyně z Patriotů Nikola Bartůšek (Přísaha). „Za uplynulý rok jsme v EU viděli spíše stagnaci než skutečný posun vpřed,“ myslí si.
Komise podle ní slibovala „realistický“ přístup ke klimatické politice a menší zatížení firem, toho se ale prozatím nedočkala. „V praxi ale nadbíhá Zeleným v Evropském parlamentu. Klimatické cíle zůstaly beze změny a úpravy se týkají pouze kosmetického posunutí termínů,“ komentuje. Na rozdíl od Gregorové se podle ní nenaplnila ani očekávání od snižování regulace.
Za největší prioritu označila „obranu občanů a firem před novými evropskými daněmi“ a rozšíření systému obchodu s emisními povolenkami na domácnost. „Pro nás je to absolutní červená linie. Nechceme žádné kompromisy typu zastropování, chceme úplné zrušení ETS2,“ uvedla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Polsko je podle Tuska nejblíže k válce od 2. světové. Budeme jednat jako jedna pěst
