Jak v posledních letech rostoucí ceny a volatilita zlata komplikují život šperkařům, ale také o tom, jestli rychle stoupající cena drahého kovu mění vnímání šperků více směrem k investici, se pro Forbes rozpovídal zlatník Dušan Mlynarčík.
Dušan Mlynarčík se svojí manželkou, vyučenou zlatnicí, ve dvaceti letech založili v pražském bytě malou šperkařskou dílnu. V druhé polovině devadesátých let našli odvahu si pronajmout první obchod, po roce 2000 již měli zavedený obchod vlastní a přes náročné začátky postupně vybudovali sebevědomou zlatnickou společnost JK šperky (původně JK Jitka Kudláčková), které dnes pomalu táhne na čtvrtou dekádu, má okolo 20 zaměstnanců a stálou prodejnu kombinovanou s dílnou v budově Filadelfie na pražské Brumlovce.
O barvité story postupného budování zlatnického podnikání ale dnešní rozhovor není. Jeho téma je však zajímavé možná ještě víc. Jak do zlatnického a šperkařského řemesla dnes promlouvá několik let probíhající zlatá mánie? Jak se se zvyšujícími cenami zlatníkům pracuje? A mění se kvůli cenám pohled na šperky jako takové?
Cena zlata sice nedávno prodělala největší cenovou korekci za několik let, ale po téměř nepřetržité několikaleté jízdě je stále na rekordních hodnotách, ze kterých by se lidem z roku 2023, kdy byla méně než poloviční, protáčely panenky. Jak se s takhle nestabilní komoditou pracuje vám coby majiteli zlatnické firmy?
Jak na výrobce, tak prodejce zlatých šperků má aktuálně vysoká cena zlata výrazný dopad. Jak zmiňujete, za poslední dva roky vzrostla zhruba o sto procent, a to samozřejmě ovlivňuje naše marže. Ze začátku jsme ceny nezvyšovali, takže jsme si vlastně ubírali z vlastních marží. To ale nelze dělat donekonečna. Vždy je potřeba sledovat trh a přemýšlet, v jakém množství a kdy materiál nakoupit i s ohledem na aktuální cenu.
Jak přesně tedy reagujete na výkyvy ceny materiálu?
Většinou nereagujeme hned, když se mění cena zlata, protože je to jen část celkové ceny šperku. Reagujeme až po nějaké delší době, kdy vidíme, že trend je stabilní a cena zlata skutečně dlouhodobě stoupá.
Jakým způsobem? Respektive: přebíráte víc riziko na straně výrobce, nebo jej přesouváte na zákazníka?
Dá se tedy říct, že do určité míry přebíráme případné zvýšení ceny na sebe a nepřenášíme ho hned na zákazníka. Samozřejmě po určité době, pokud je nárůst trvalý, ceny upravujeme. V posledních dvou letech jsme ceny zvýšili, ale ne tak moc, jak vyrostla cena samotného zlata. Část snížení marže jsme tedy vzali na sebe.
Jsou zlaté šperky a investiční zlato do velké míry spojené nádoby, nebo k nim mají klienti úplně jiný přístup?
Řekl bych, že když cena zlata stoupá, lidé často nakupují investiční zlato, zatímco u šperků se chovají jinak. Šperky jsou v první řadě estetickou záležitostí, i když mají i svou hodnotu.
Jsou klienti, kteří v období krize prodávají šperky nebo zlato, protože jim chybí hotovost. Zároveň ale existuje klientela, která v té době šperky a zlato nakupuje. U nás zatím vidíme, že se prodá několikanásobně víc, než vykoupíme. A také rok od roku prodáváme hodnotnější šperky.
Platí to i pro období zvýšené ekonomické nejistoty?
Podle našich zkušeností vidíme, že i v dobách ekonomické nejistoty šperky prodáváme. Myslím, že větší část klientely vnímá šperk hlavně jako estetickou a designovou záležitost. Řekl bych ale, že investiční aspekt nebude převažovat ani v celospolečenském měřítku, a to z prostého důvodu. Většina lidí totiž kupuje levnější bižuterii nebo stříbro.
Na druhé straně i mezi našimi klienty vnímáme rostoucí povědomí o tom, že kvalitní zlatý šperk je zároveň uchovatelem hodnoty. Zavedli jsme kvůli tomu speciální sekci „investičních šperků“. Zákazníci si uvědomují, že takové šperky mohou časem na hodnotě růst. Ten investiční aspekt je u nás ale spíše doplňkový.
Foto JK šperky
Kde zlato nakupujete vy sami?
Zlato bereme výhradně od ověřených dodavatelů, kteří splňují etické i ekologické standardy. Využíváme dodavatele z Česka a Německa, kteří zajišťují recyklaci zlata a jeho návrat do oběhu ve formě ryzího materiálu. Převážně jsou to ale partnerské firmy tady v Česku. Navíc od klientů vykupujeme zlaté zlomky, které následně rafinujeme a znovu používáme při výrobě.
A hlavně sázíme na stabilní dodavatele. Rozhodující je pro nás dlouhodobá spolupráce, spolehlivost a to, že nám dodávají zlato ve formě, kterou potřebujeme. Nakupujeme ryzí zlato, nejčastěji ve formě granulátu, které pak používáme na výrobu 14karátového nebo 18karátového zlata. Dále nakupujeme i plechy, dráty nebo polotovary, které využíváme při výrobě.
Jaké procento nákladů výroby dnes u vás tvoří zlato coby stále dražší materiál a kolik přidaná hodnota podobě řemesla, designu a práce?
Záleží na typu šperku. U celozlatých šperků může materiál tvořit více než šedesát procent celkové ceny. Naopak u šperků s drahými kameny, kde je zlata méně, tvoří materiál třeba jen dvacet až třicet procent ceny.
Teď se sice cena zlata propadla, co když ale bude dlouhodobě citelně zdražovat i při výrobě nových kolekcí?
Sledujeme vývoj ceny zlata velmi pozorně. Momentálně cena roste extrémně rychle, podobně jako v sedmdesátých a osmdesátých letech nebo kolem roku 2010. Současný propad nemusí být konečný, myslím si, že může přijít určitá korekce, pokud se světová situace uklidní. Na druhé straně z dlouhodobého hlediska cena zlata spíše roste. Pokud by došlo k extrémnímu nárůstu, museli bychom to promítnout do cen.
Jak blízce sledujete investiční trh se zlatem? Je pro vás podstatná především cena na burze, nebo spíše reálné náklady na získávání zlata pro výrobu?
Při nákupu zlata se pohybujeme velmi blízko světové, tedy burzovní ceně. Tuto cenu sledujeme například na mezinárodních serverech jako Kitco. Při každém nákupu se cena pohybuje kolem burzovní úrovně, někdy mírně pod nebo nad.
Pokud cena zlata dlouhodobě zůstane na rekordních hodnotách, změní to chování zákazníků?
Je možné, že by se chování části zákazníků změnilo. Pokud by cena dál rostla, některé skupiny by mohly zlato prodávat kvůli zhodnocení, zatímco jiné by ho držely jako jistotu.
V praxi zatím vidíme, že naši zákazníci šperky spíše drží a pořizují si další. Zlato je pro ně symbolem stability a hodnoty. Důvodem, proč se po staletí na šperkařství používá právě zlato, je jeho vzácnost, tažnost, kujnost a trvanlivost. Dá se krásně renovovat a je pro naší práci ideální.
The post Rostoucí cena zlata bolí zlatníky. Z marží nelze ukrajovat věčně, říká Mlynarčík appeared first on Forbes.
