Nový systém by nahradil tradiční pololetní odvody, ke kterým dochází na jaře a na podzim. Umožnil by nepřetržité doplňování vojenského personálu. "Pokud bude zákon schválen, lze to považovat za skrytou mobilizaci," řekl serveru Kyiv Independent ukrajinský expert na obranu Denys Popovyč.
Norma, která by umožnila nepřetržité doplňování vojenského personálu, podle něho téměř stoprocentně projde. V Dumě ji podal Andrej Kartopolov, který má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. V rámci reformy Rusko také už vytvořilo dva nové vojenské okruhy, Moskevský a Leningradský, a připravuje se na vytvoření dalších divizí a vojenských jednotek.
"Všechny tyto složky - nové vojenské okruhy, změny v mobilizaci a značné výdaje na armádu - naznačují, že se Rusko připravuje na dlouhodobou válku, a to nejen na Ukrajině, ale i proti NATO," tvrdí analytička Kateryna Stepanenková z washingtonského Institutu pro studium války.
Rusko má fakticky dvě armády - armádu smluvních vojáků, která ve velké míře působí na Ukrajině, a armádu branců. Ti slouží rok a jsou určeni k obraně země, podle zákona v zahraničí nesmí bojovat. Kreml si proto za značných nákladů pro invazi na Ukrajině lidi najímá. Dosud se mu tak dařilo nahrazovat obrovské ztráty, systém se ale stává pomalu neudržitelným.
Během rozsáhlé invaze na Ukrajinu se Putin zatím plné mobilizaci vyhýbal. Byl si vědom toho, že by vyvolala odpor Rusů. Zdá se, že nyní podniká alespoň částečné kroky k naplnění tohoto cíle. Podle šéfa ukrajinské rozvědky Kyryla Budanova plánuje Moskva do roku 2036 utratit v přepočtu 1,1 bilionu dolarů na přezbrojení, což je bezprecedentní investice od rozpadu Sovětského svazu.
Podle Stepanenkové je toto vzdálené datum v souladu s Putinovými plány vyhýbat se náhlým rozhodnutím, aby "nerozčílil Rusy". "Mnozí nich se velmi obávají, že budou mobilizováni buď oni sami nebo někdo z rodiny. Kreml se tedy rozhodl pro dlouhodobý přístup. Jeho teorie vítězství spočívá v tom, že dokáže překonat západní podporu Ukrajiny i samotný ukrajinský odpor," tvrdí Stepanenková.
Dalším faktorem pro zvýšení mobilizace je to, že si Kreml možná již dlouho nebude moci dovolit platit obrovské částky za smlouvy. "Ruský rozpočet se v současné době rozpadá a mnoho průmyslových odvětví se hroutí kvůli sankcím. Proto zjevně nebudou mít dostatek peněz na nábor lidí do války," myslí si Popovyč.
Putin chce podle analytiků změnit světový řád tím, že vytlačí ten západní. "Kreml se staví do pozice nové světové mocnosti, takže se snaží rozšířit svůj vliv v Latinské Americe, Asii a Africe. Jedním z jeho cílů je porazit NATO, obsadit Ukrajinu a Bělorusko a obnovit ruské impérium - a poté se stát světovým hegemonem," dodává analytička z Institutu pro studium války.
