Navalná se začátkem července stala předsedkyní nadace Human Rights Foundation (HRF), nevládní organizace se sídlem v New Yorku, která si klade za cíl obranu lidských práv a podporu liberální demokracie. Ve funkci vystřídala dalšího kritika Kremlu a šachového velmistra Garriho Kasparova. Po svém jmenování uvedla, že hodlá pokračovat v práci svého zesnulého manžela.
"Když o tom (o zatykači) budete psát, nezapomeňte na to hlavní: (Ruský prezident) Vladimir Putin je vrah a válečný zločinec. Jeho místo je ve vězení. Ne někde v Haagu v útulné cele s televizí, ale v Rusku. Ve stejné kolonii a ve stejné cele dva na tři metry, kde zabil Alexeje," reagovala na rozhodnutí na síti X Navalná, která podle dostupných informací žije v Německu.
Alexej Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten nařčení odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let.
Kreml jakýkoliv podíl státu na smrti Navalného popřel. V březnu Putin označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven vězněného politika předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se Navalnyj nikdy nevrátí do Ruska. Navalného spolupracovníci uvedli, že se taková jednání skutečně odehrávala.
Deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem napsal, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě přímo nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
