Povinností škol je přijímat podle Slejškové nejprve spádové děti, tedy ty, které bydlí ve vymezené oblasti školy. „Problém ale je, že řada dětí má v místě fiktivní bydliště. Pokud po zápisu bude nedostatek míst, jsou děti vybírány losováním, a může se stát, že budou vybrány ty s fiktivním bydlištěm,“ popsala Slejšková. „Spádovost má dobrý důvod. Je jasné, že si rodiče chtějí vybrat školu nebo školku podle kvality a záleží jim na tom. Zejména na prvním stupni je však důležité, aby měli rodiče možnost umístit dítě blízko svého bydliště. Je potřeba, aby tuto kapacitu nezabíraly děti z jiných míst, které tam správně nespadají,“ vysvětlila analytička.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Školy, nebo zahrada, pobouřil Lacina slovy o nedostatku míst. Utrhl se ze řetězu, zuří rodiče
Rodiče podle Slejškové mají mít možnost vybrat si školu, která se jim nejvíce líbí. Musí se ale najít rovnováha mezí možností výběru a spádovostí. „Na jedné straně musíme řešit kvalitu škol, aby nehrálo takovou roli, kterou školu si vyberou. Je potřeba docílit toho, aby škola, která je nejblíž, měla kvalitní a kvalifikované učitele i ředitele a byla opravdu tou nejlepší. To je ale v některých regionech problém a je jasné, že rodiče pak hledají jiné typy škol,“ řekla.
Nedostatek míst podle Slejškové nevyřeší ani soukromé školy. „Je to varianta pro velice úzkou skupinu lidí, protože se v nich platí vysoké školné. Problém s kapacitami to nespasí,“ uzavřela.
