Boček byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis ke stovce mu poslal i britský král Karel III. Minutou ticha uctili Bočkovu památku při zahájení schůze Sněmovny také poslanci.
V prostoru před smuteční síní se obřadu díky velkoplošné televizi účastnily desítky vojáků a dalších lidí. Zazněly salvy, česká a slovenská státní hymna, mezi proslovy pak skladby jako Montgomery či Škoda lásky. Projevy pronesli armádní činitelé či přátelé, zazněla i slovenština. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že jde o loučení s legendou, vynikajícím vojákem a skvělým chlapem. Uvedl, že generál Boček byl posledním pojítkem se slavnou historií československých stíhacích pilotů královského letectva za druhé světové války.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Boček byl velký frajer a hrdina. Jak na zesnulého pilota RAF vzpomínají politici?
„Generál Boček byl pro nás velkým vzorem a inspirací. Budeme si ho vždy vážit jako výborného vojáka a také jako skromného člověka. Budeme si ho pamatovat nejen proto, co vykonal pro svoji vlast, ale také pro jeho elán, nadšení, energii a eleganci, s jakou bral život,“ řekl Řehka.
Přítomni byli například i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) či jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Za britskou stranu se účastnil velvyslanec v České republice Matthew Field. Na závěr obřadu, krátce před 15:00, nad hřbitovem přeletěla trojice vrtulníků s dýmem v barvě trikolory.
Na Emila Bočka zavzpomínal také bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. „Byl osobnost jen tím, že se tak choval. Byl statečný a skromný, vždycky vystupoval příjemně a pokorně,“ popsal pro CNN Prima NEWS Šedivý. Jejich poslední setkání prý bylo poklidné. „Jeho pokročilý věk byl zřejmý, bylo jasné, že dřív nebo později odejde. On s tím by smířen a dovedl s tím pracovat,“ dodal Šedivý.
Boček nejraději vzpomínal na Británii
Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Ještě v únoru přijímal gratulanty ke 100. narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ řekl Boček.
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník. Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.
Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti. Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde letci opět dostali příležitost zapojit se do boje v řadách RAF. Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.
