Zároveň v rozhovoru opět zkritizoval Putina, který bombardováním ukrajinských měst a pokračujícími boji na frontě zabíjí mnoho lidí.
Trump rovněž uvedl, že očekává, že americký Senát schválí zákon o přísnějších sankcích vůči Rusku. Ty předpokládají uvalení nových restrikcí vůči zemi Vladimira Putina a sekundární sankce na země, které nadále nakupují ruskou ropu, plyn, uran a další produkty ve výši 500 procent.
Americký lídr současně oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance. "Posíláme zbraně do NATO a NATO za tyto zbraně platí, 100 procent. Takže to, co děláme, je to, že zbraně, které odesíláme, jdou do NATO, a NATO pak tyto zbraně poskytne (Ukrajině). NATO za tyto zbraně platí," vysvětlil Trump.
Americký prezident pošle tyto zbraně poprvé od návratu do Bílého domu. Předchozí dodávky byly schválené ještě jeho předchůdcem Joem Bidenem.
Rusko nesmí válka posílit
Kreml však stále dělá, jako kdyby k napětí na ose Moskva-Washington nedošlo. "Přistupujeme k tomu klidně. Počítáme s pokračováním našeho dialogu s Washingtonem a našeho zaměření na nápravu těžce poškozených vzájemných vztahů," uvedl tento týden tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na přitvrzení Trumpovy rétoriky.
"Víte, co to je zrada? K zradě dochází tehdy, když se s někým přátelíš, něco mu slibuješ a pak svůj slib nesplníš. Trump neslíbil Rusku, že ho bude podporovat. Trump neslíbil Putinovi, že zruší dodávky zbraní Ukrajině. Trump prohlašoval, že je zastáncem mírových jednání, příměří a že nechce, aby válka pokračovala," sdělil v rozhovoru pro Aktuálně.cz Alexandr Kamkin, ruský politolog a docent Finanční univerzity při vládě Ruské federace.
Trump, podle experta, usiluje o stejnou věc jako Amerika za vlády jeho předchůdce Joea Bidena: Rusko nesmí válka proti Ukrajině posílit.
"Proto v současné rétorice a krocích Donalda Trumpa nevidím žádnou zradu. Naopak, z jeho strany a ze strany americké administrativy jde o důslednou politiku. Hra na dobrého policajta skončila. Teď je na řadě zlý policajt. A to není nic překvapivého, dalo se to předpokládat vzhledem k charakteru Trumpa. Jeho kritická rétorika vůči Rusku je v tomto směru logická a předvídatelná," dodává Kamkin.
Diplomatická řešení s Ruskem jsou vyčerpaná
Německý kancléř Friedrich Merz v projevu před Spolkovým sněmem tento týden prohlásil, že diplomatická řešení s Ruskem jsou vyčerpána. Podle něj se tak stalo ve chvíli, kdy "zločinný režim používá vojenskou sílu k otevřenému zpochybnění samotného práva jednoho národa na existenci a snaží se zničit politickou svobodu celého evropského kontinentu". Německo nechce s Kremlem dělat žádné kompromisy.
Ve čtvrtek se rovněž sešli představitelé evropské koalice ochotných podporující Ukrajinu. Dohodli se na vzniku dočasného ústředí v Paříži, které se příští rok přesune do Londýna. Ze sídla se bude řídit evropský kontingent pojmenovaný Multinational Force Ukraine, který by měl po válce posílit bezpečnost Ukrajiny.
"Pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům. Proto jsme vedli velmi konkrétní debatu o sankcích, vojenských dodávkách, a hlavně o tom, jak přimět Rusko, aby souhlasilo s příměřím a usedlo k jednacímu stolu," okomentoval na sociální síti X čtvrteční jednání český premiér Petr Fiala.
Ruský pohled na Evropu se mění
Na silnější rétoriku, která zaznívá z Evropy, reaguje i Moskva. Nedávno se tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil, že posílení obrany Evropské unie "může vést ke znepokojení Ruska, které by kvůli tomu muselo přijmout příslušná opatření k zajištění vlastní bezpečnosti". Peskov zároveň označil postoj unie za "konfrontační", což je podle něj protichůdné ke snahám najít mírové řešení války na Ukrajině.
"V Rusku není jednotná pozice ohledně evropské hrozby. Někdo ji vnímá jako potenciální hrozbu. Že skutečně Evropa nám může vyhlásit válku. Obzvlášť ti, kteří si pamatují dějiny a vědí, co se stalo v roce 1914 a 1941 (vpád nacistického Německa do SSSR). Někdo se směje Merzovi. Staví se k jeho prohlášením s ironií. Někteří se domnívají, že militarizace Evropy nebude úspěšná. Že o nic nejde a Evropané se jen zbláznili.
Jsou ale lidé, k nimž se řadím i já, kteří si myslí, že ve skutečnosti všechna ta prohlášení o ruské hrozbě a militarizaci jsou namířena dovnitř do Evropy. Pro samotné Evropany. Militarizaci Evropy spíš vnímám jako omezení evropské demokracie," vysvětluje ruský expert.
Kamkin podotýká, že ruská společnost vždy vnímala Evropu různě. Neexistuje něco jako jednotný postoj vůči ní. Kvůli válce proti Ukrajině a sankčnímu tlaku vůči Rusku se však pohled na Evropu mění.
"V Rusku existuje několik společenských vrstev, které mají často rozdílné hodnoty, priority a vnímání Evropy. Například inteligence v Moskvě, vědecké kruhy stále vidí v Evropě světlou stranu, zdroj dobra a zdroj dotací. Není tajemstvím, že mnozí ruští vědci velmi aktivně využívali evropské a americké granty. Pro ně je současný vývoj situace, sankce a zrušení spolupráce se západními univerzitami velkou ranou. To je jedna část společnosti.
Další společenskou vrstvou je střední třída, ruští podnikatelé, úředníci, kreativní lidé, kteří v Evropě viděli určitý vzor pro život, jak se má žít. Tedy urbanismus, nové trendy v ekologii, zelená energetika. Proto stále vnímají Evropu jako svou modlu.
A pak tu je Rusko válčící. Ano, tak můžeme tuto část společnosti označit. Jsou to regiony, vojáci, dobrovolníci, ti, kteří pomáhají vojákům na frontě, kdo vybírá a vozí humanitární pomoc. A také ti, kteří mají tradičně vlastenecké postoje. Ti všichni vnímali Evropu pokud ne jako nepřítele, tak spíš jako ekonomického partnera, ale rozhodně ne jako spojence nebo nějakého velkého přítele," popisuje rozdělení ruské společnosti politolog.
Podle jeho slov je pro poslední skupinu, obyvatele venkova, měst a městeček na východ od Moskvy, Evropa příliš daleko. Zeměpisně i mentálně.
"Tito lidé současnou Evropu, moderní Evropu s jejími pochody gayů, se všemi těmito zvláštnostmi, nikdy nechápali a nechápou. Nepřátelská pozice Evropy vůči Rusku jim jen potvrzuje jejich protievropské postoje, které si utvořili už dávno. Tito lidé často obviňují Evropu z rozpadu Sovětského svazu, z přebujelé korupce v Rusku a v dalších negativních aspektech, které spojují se zhoubným vlivem Evropy," uzavírá Alexandr Kamkin.
