Podle mluvčího existují důkazy v podobě záznamů z telefonu jednoho z armádních činitelů, podle kterých potenciální provokace vůči nepřátelské diktatuře mohla zahrnovat drony či přesný úder.
Jun tuto provokaci chystal s bývalým ministrem obrany a šéfem vojenské rozvědky. Následnou reakci KLDR a napětí ve své zemi mohl prezident vzít jako záminku k vyhlášení stanného práva.
Pchjongjang loni v říjnu tvrdil, že se jihokorejské drony objevily až nad severokorejskou metropolí a shazovaly tam letáky s propagandou namířenou proti KLDR. Soul to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil, píše Reuters.
Jun již čelí řadě dalších obžalob, mimo jiné z porušení práv členů kabinetu tím, že před vyhlášením mimořádného stavu svolal k jednání o věci jen vybrané členy vlády.
Podle zvláštního prokurátora má na svědomí také zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva. Obžalován byl i z bránění výkonu zatykače, kdy prezidentská služba 3. ledna bránila v práci vyšetřovatelům, kteří chtěli Juna zatknout v jeho rezidenci. Na druhý pokus jej zadrželi 15. ledna.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů.
Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci Juna zbavili 14. prosince pravomocí a ústavní soud jej z funkce odvolal 4. dubna.
