Novinář z amerického časopisu Fortune Nick Lichtenberg vytvořil za šest měsíců více článků než jeho kolegové za celý rok. Jeden únorový den jich napsal sedm. Místo tradičního telefonování a budování zdrojů často jen zkopíruje tiskové zprávy či analytické poznámky do nástrojů umělé inteligence, které mu rychle generují články, jež následně upravuje a publikuje. Napsal to server amerického ekonomického deníku The Wall Street Journal (WSJ).
„Jsem trochu výstřední,“ řekl Lichtenberg. Články vytvořené s pomocí AI tvořily ve Fortune ve druhé polovině loňského roku téměř pětinu návštěvnosti webu.
Výhody AI s sebou ale přinášejí i druhou stránku. Někteří šéfové v médiích, včetně vydavatele novin The New York Times A.G. Sulzbergera, varují před nekontrolovaným obsahem a označují jej za příval nesmyslů.
Odbory pak zdůrazňují, že lidská zkušenost, úsudek a znalosti jsou nenahraditelné. Přesto nástroje jako NotebookLM nebo Perplexity umožňují redakcím pokrýt oblasti zpráv, které by jinak zůstaly opomenuty, vytvářet první návrhy článků a uvolnit novinářům čas na hlubší práci a rozhovory.
Lichtenbergova práce je iniciativou šéfredaktorky Alyson Shontell, která dohlíží na přístup časopisu Fortune k AI. Zároveň soutěží s nezávislými ekonomickými novináři, kteří publikují na platformách jako Substack, a s tradičními prémiovými médii.
Lichtenberg kombinuje návrhy z AI s vlastními rozhovory a s ověřenými dokumenty. V článcích často uvádí, že AI byla použita jen jako nástroj pro výzkum a přípravu prvotních verzí textu.
Používání AI zrychluje produkci článků a umožňuje Lichtenbergovi psát jak rychlé zprávy, tak i delší materiály. Například profil mladého elektrikáře z generace Z, který vynechal studia na vysoké škole, vznikl částečně díky AI – ta připravila osnovu a Lichtenberg napsal zbytek.
S rostoucí popularitou chatbotů se mění i způsob, jakým lidé hledají informace online. Krátká videa na platformách TikTok, Instagram a YouTube nahrazují tradiční média pro mnoho mladších uživatelů.
V takovém prostředí je pro středně velké magazíny, jakým je i Fortune, obtížné zůstat relevantní v mediální éře, která si cení hloubkové investigativní žurnalistiky nebo virálních komentářů. Umělá inteligence pomáhá zvýšit produkci obsahu a zároveň udržet přístup k unikátním pohledům.
Lichtenbergova práce zahrnuje široké spektrum: od stručných zpráv a rekapitulací komentářů manažerů a ekonomů až po delší, analytičtější články. Některé zprávy mohou být publikovány do několika minut – například nahrát online článek o jmenování Joshe D’Amara generálním ředitelem společnosti The Walt Disney Company zabralo asi deset minut.
Přesnost ale zůstává klíčovou otázkou: umělá inteligence může způsobovat takzvané halucinace, tedy generovat nepravdivé informace a odpovědi. Chyby pak mohou poškodit důvěru, vztahy se zdroji a v některých případech vyústit i v právní spory.
Některé redakce ale nezveřejňují, že využívají AI. Říjnová studie BBC a Evropské vysílací unie zjistila, že téměř polovina odpovědí od AI měla závažné problémy.
Lichtenberg sám sebe považuje za něco jako alchymistu umělé inteligence – kombinuje nejlepší části z různých nástrojů a upravuje je do vlastního stylu.
Přesto i on připouští, že jeho proces ověřování faktů není tak důkladný jako v tradičních časopisech typu The New Yorker, který loni v únoru oslavil sto let od data prvního vydání.
Loni v létě se Lichtenberg setkal s manažerkou, které se nelíbilo, když jí řekl, že při tvorbě článků používá umělou inteligenci. Vysvětlil jí ale, že jeho články vycházejí z dokumentů a přepisů rozhovorů, což umožňuje dohledat zdroje informací.
Většina z přibližně šedesáti novinářů ve Fortune tímto způsobem nepracuje. Lichtenberg se ale s redakcí o postup své práce a zkušenosti podělil. „Loni v létě bylo hodně strachu a odporu vůči AI,“ řekl Lichtenberg. „Ale já mám pocit, že se to mění,“ dodal.
The post Šest set článků za půl roku, aneb jak umělá inteligence mění práci novinářů? appeared first on Forbes.
