"Pokud si do práce nevezmu svetr, zadělávám si na problémy. Hlavně teď v létě," přiznává Lucie Doležalová z Prahy. Jako referentka logistiky sedí celý den v kanceláři, kde jede naplno klimatizace. "Nastavená je přitom tak, že musím pobývat na průvanu. Navíc při teplotě okolo osmnácti stupňů," stěžuje si. To má dopad na její zdraví. "Mívám často potíže s močovými cestami, protože zkrátka prochladnu," popisuje.
Rozhodně není sama. Na neduhy z klimatizace si podle čerstvého průzkumu agentury Ipsos stěžuje skoro sedmdesát procent Čechů.
I je sužují ventilátory hlavně v létě, když jsou ulice rozpálené tropickými vedry. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou v takových dnech dosahuje i 15 stupňů Celsia, odborníci přitom doporučují udržovat maximálně šestistupňový rozdíl. Třetina lidí v proto průzkumu uvedla, že jsou z toho každé léto nemocní. Přibližně stejné množství Čechů trpí bolestí v krku dokonce dvakrát za sezonu.
Za pravdu jim dávají i lékaři. I podle nich problémy vznikají hlavně tam, kde je rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou příliš velký. "Klimatizace může být v takových případech opravdu zrádná. Kvůli neustálému střídání teplot z ní lidi mívají zduřené hodní cesty dýchací," potvrzuje epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Ostrý ledový průvan podle něj způsobuje i ušní záněty.
"Do klimatizovaných prostor, zvlášť pokud tam fouká vzduch seshora, by si proto lidé měli vzít i nějaké teplejší oblečení. Například šátek na krk," říká Maďar. "Jinak z toho může být nejenom rýma a kašel, ale i zablokovaná krční páteř," dodává.
Poplach v těle
Jenomže tím neduhy z klimatizace nekončí. Podle dalších odborníků může být umělé chlazení vzduchu, pokud se přežene, pro některé lidi až život ohrožující. Platí to hlavně pro chronicky nemocné osoby.
Podle Michala Vráblíka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze může teplotní šok vyvolat až infarkt. "Pokud někdo přejde z rozpálené ulice do silně vychlazené místnosti, stáhnou se mu cévy a zvedne tlak. Taková změna pak může aktivovat takzvaný sympatický nervový systém," popisuje lékař. To znamená, že se v těle spustí poplachová reakce. Organismus se začne připravovat na stresovou situaci.
Chronicky nemocný člověk nebo senior může i zkolabovat. "Kardiovaskulární systém je najednou vystavený velké zátěži," varuje Vráblík.
Stejně to vidí i lékařka Zuzana Uhrinová z Karlovarské krajské nemocnice. "Náhlý pokles tělesné teploty může opravdu zatížit srdce a krevní oběh. Chronicky nemocní by se proto měli mít na pozoru," uvádí.
Smrtelný zápal plic
V posledních letech se v souvislosti s neudržovanou klimatizací hovoří i o dalším nebezpečí: legionelle. Tedy o bakterii, která může u oslabených lidí spustit až smrtelnou formu zápalu plic. Ohrozit může i malé děti. "Toto nebezpečí se týká vodou chlazených klimatizací - souvisí to s vodním aerosolem," podotýká epidemiolog Maďar.
Problém podle něj vzniká tehdy, když se k ochlazení vzduchu v takové klimatizaci použije kontaminovaná voda. "Bakterie zvaná legionella se pak začne uvolňovat do okolí a napadat lidi. Chronicky nemocným může způsobit zápal plic," doplňuje lékař.
Choroba podle něj začíná jen nenápadným mírným kašlem, postupně se ale může zvrhnout. "Vyústit může až v respirační selhání nebo kolaps ledvin. Vodní nádrže i potrubní systém pro klimatizaci je proto třeba správně udržovat," připomíná Maďar.
Začarovaný kruh
Odborníci upozorňují i na to, že klimatizace sice pomáhá lidem zvládnout horké letní dny, současně se ale podílí na oteplování celé planety. Zatímco totiž ochlazuje interiéry domů, ven mezitím vypouští spoustu dalšího odpadního tepla.
"Vzniká tak jakýsi začarovaný kruh. Čím více klimatizaci používáme, tím více si vytváříme takové podmínky, ve kterých už se bez ní v budoucnu paradoxně neobejdeme," připomíná Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.
Na totéž poukazuje i profesor Pawel Wargocki z Mezinárodního centra vnitřního prostředí a energie na Dánské technické univerzitě. "V podmínkách střední Evropy by se měla klimatizace používat jen střídmě. Pokud nenastanou tropické noci, při kterých teploty neklesají pod dvacet stupňů Celsia, měly by se budovy ochladit jen tím, že se v noci vyvětrají," myslí si. Jinak se podle něj bude teplotní spirála neustále šroubovat nahoru.
Klimatizovaných budov mezitím v Česku přibývá. Dva roky starý průzkum společností Nielsen a ResSolution Group uvádí, že doma klimatizaci používá necelá pětina lidí v Česku. V práci ji pak má instalovanou dokonce 37 procent lidí. Většinou jde o obyvatele Prahy a Středočeského kraje.
