Výsledky vůbec první studie provedené mezi dětmi v oblasti duševního zdraví v Česku zveřejnili odborníci z NÚDZ ve spolupráci s Českou školní inspekcí letos v říjnu. Získaná data jsou alarmující: 30 procent dotázaných deváťáků projevuje znaky středně těžké až těžké úzkosti, 40 procent dotázaných žáků navíc vykazuje známky středně těžké až těžké deprese a takřka třetině deváťáků by prospělo vyhledání odborné pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Mladí trpí depresí a úzkostmi. Zoufale chybějí dětští psychiatři a psychologové, řekl odborník
Tématu nejen duševního zdraví dětí se věnuje také nový podcast CNN Prima NEWS GENERACE DEPRESE, který se právě v pilotním díle zaměřil na depresi, úzkosti a myšlenky na sebevraždu. Psychické problémy však netrápí pouze děti. Jak uvedl Svaz zdravotních pojišťoven ČR letos v únoru, s depresí a úzkostmi se potýká téměř 700 tisíc Čechů – a spotřeba léků na tyto problémy vzrostla o sedm procent.
Přemýšlí vaše dítě o sebevraždě? Expert popsal, jaké kroky tragédii předcházejí:
Co jiného by lidem s depresí a úzkostí mohlo pomoci? Podle psychologů ze státní univerzity v Ohiu například laskavost, konkrétně dobré skutky vykonané pro druhého. Odborníci provedli průzkum, kdy více než sto účastníků s mírnou úzkostí, depresí či stresem rozdělili do tří skupin.
Činy, aktivity a myšlenky
Po dobu pěti týdnů měla první skupina dva dny v týdnu provést tři náhodné skutky laskavosti – ať už pro úplně cizí osoby, nebo své blízké. Druhá skupiny si měla naplánovat společenskou aktivitu, která jim udělá radost, a třetí si do pracovního sešitu měla zaznamenávat své myšlenky.
Každý týden v průběhu experimentu a pět týdnů po jeho skončení měli účastníci podávat zprávu o svém psychickém stavu. A výsledek? Míra deprese, úzkosti i stresu se snížila u všech – nejvíce však u první kategorie, tedy u „laskavé skupiny“.
„Mysleli jsme, že pokud má jedna ze skupin výhodu nad ostatními, tak je to kategorie záznamů myšlenek, protože jde o osvědčený způsob, jak řešit příznaky deprese a úzkosti,“ poznamenala spoluautorka studie a psycholožka Jennifer Cheavensová pro Greator Good Magazine. „Ale skupina s laskavými skutky si vedla stejně nebo lépe. Skupina také zaznamenala zvýšení sociálního spojení, které nenastalo v ostatních dvou kategoriích,“ doplnila.
Výsledky publikované experty z Ohia se navíc shodují s podobnými předchozími experimenty. Podle vědců se takovému úspěchu laskavost těší možná proto, že se lidé méně soustředí na sebe a vlastní chyby a naopak se více zabývají tím, že dělají něco pro ostatní. Mezi laskavé skutky, které účastníci experimentu prováděli, patřilo například pečení sušenek pro přátele, kupování kávy pro cizince ve frontě nebo nabídka odhrnutí sněhu sousedovi z příjezdové cesty.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Smutné a osamělé. Vánoce jsou svátky s vykřičníkem, patří k nim i úzkost, říká psycholog
Vzhledem k výsledkům průzkumu se Cheavensová nyní zajímá o to, jak by mohly být laskavé činy dále prospěšné. Do budoucna by ráda provedla studie i s lidmi, kteří trpí těžkou depresí a úzkostí, aby zjistila, zda by také v jejich případě šlo symptomy těchto psychických problémů zmírnit. Zároveň však zdůrazňuje, že pouze praktikování laskavých činů nepovažuje za náhradu předepsané léčby a terapie.
Přesto studie naznačuje, že léčení lidé mohou zároveň s konáním laskavých skutků získat další výhody. „Pokud to lidem pomůže zlepšit sociální vazby a omezit jejich symptomy, je docela výhodné zvážit laskavé činy jako doplněk k terapii,“ dodala Cheavensová.
