Zákon známý jako lex Babiš řeší zákaz vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek. Pravidla o střetu zájmů chtějí zástupci vlády přenést na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Poslanci hnutí ANO Andreje Babiše projednání zákona obstruují. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak zřejmě zkrátí řečnické příspěvky a určí pevnou dobu hlasování na pátek před polednem, pokud Sněmovna novelu neschválí ve středu.
ČTĚTE TAKÉ: Šlachta ke kauze Nečasové: Máme dvě spravedlnosti. Pro politiky, další pro obyčejné lidi
Poslanecký pozměňovací návrh mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády.
Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Návrh programu mimořádné schůze k reformě migračních pravidel EU by Sněmovna měla schválit. Lídři opozičních ANO a SPD mluví o přijetí pravidel ministry vnitra členských zemí jako o zradě a o selhání vlády, když podle nich podpořil povinnou solidaritu a přerozdělování imigrantů. Naopak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dohodu považuje za úspěch, neobsahuje podle něho kvóty, ale solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým státům.
