Ali Laridžání se stal viditelným symbolem režimu a jeho kontinuity. Minulý týden se dokonce zúčastnil veřejného shromáždění v Teheránu, přestože byl hlavním cílem Izraele od začátku války. Během prvních dvou týdnů konfliktu byl Laridžání také aktivní na sociálních sítích, kde provokoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a v pondělí varoval muslimy v Perském zálivu: „Víte, že Amerika k vám necítí žádnou loajalitu a že Izrael je váš nepřítel. Zastavte se na chvíli a zamyslete se nad sebou a nad budoucností regionu,“ napsal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak Írán vypráví vlastní verzi války. Propaganda míchá fakta, lži i generovaná videa
Laridžáního smrt připravila íránské vedení o jeden z jeho nejbystřejších a nejmocnějších hlasů a podle analytiků by mohla ztížit jakákoli jednání o ukončení války. Pro mnoho pozorovatelů se Laridžání totiž stal faktickým vůdcem Íránu po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího. „Byl skutečným zasvěcencem, který strávil desetiletí v centru systému, což mu dodávalo důvěryhodnost v různých částech elity. Islámská republika je navržena tak, aby přežila ztrátu jednotlivců, ale osobnosti s tak rozmanitými zkušenostmi se jen těžko nahrazují,“ uvedl Hamidreza Azizi, hostující pracovník Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.
Izraelské útoky, jak ty červnové, tak i ty současné, si vyžádaly životy mnoha zkušených íránských velitelů a bezpečnostních činitelů. Ztráta Laridžaního, šéfa íránské Národní bezpečnostní rady, je však jiného řádu. Laridžaní ale možná nebyl vždy terčem. Podle zdroje obeznámeného se soukromými plány byl Laridžání loni na podzim favoritem USA a Izraele pro přechodné období. Když ale začal prosazovat tvrdý postup proti protestům a hrál klíčovou roli ve vojenské strategii proti nim, Izrael ho začátkem února označil za cíl.
Jeho smrt zřejmě hned nezmění průběh války, ale podle Aziziho může zkomplikovat politické řízení kvůli jeho vlivu a kontaktům v zahraničí. Někdo jako prezident Masúd Pezeškijan – prominentní umírněný politik, který byl od začátku konfliktu do značné míry odsunut na vedlejší kolej – by podle Aziziho nebyl schopen shromáždit koalici v rámci elity, která by vyjednala ukončení války. Bylo by zapotřebí postavy Laridžáního formátu, která by spojila různé frakce a dosáhla potenciální dohody.
Půl století služby
Během téměř pěti desetiletí zastával Laridžání klíčové pozice v mocných Islámských revolučních gardách (IRGC), bezpečnostních složkách, státních médiích a parlamentu. Nejvyšší rada národní bezpečnosti ocenila jeho dlouhou politickou kariéru a popsala ho jako osobnost, která „až do posledních okamžiků svého života“ pracovala na pokroku Íránu a vyzývala k jednotě tváří v tvář vnějším hrozbám. „Tato trajektorie je v Islámské republice relativně vzácná. Jedinou pozicí, která mu v životopise chyběla, byla pozice prezidenta,“ řekl Azízí.
V rozhovoru pro CNN v roce 2015 Laridžání ocenil dohodu vyjednanou Obamovou administrativou, která omezila íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí, a popsal ji jako „začátek lepšího pochopení dalších otázek“. Po loňském konfliktu s Izraelem ho mnoho analytiků považovalo za nejdůležitějšího činitele s rozhodovací pravomocí v zemi. Koncem ledna se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a po návštěvě Ománu, který zprostředkovával jednání mezi Washingtonem a Teheránem, stanovil íránské podmínky pro jadernou dohodu.
Laridžáního klíčové postavení v režimu bylo posíleno prominentním duchovním zázemím jeho rodiny. Byl ženatý s dcerou prominentního ajatolláha. Jeden z jeho bratrů, Sadegh, je také ajatolláhem a bývalým šéfem íránské justice. Další bratr, Mohammad-Javad Laridžání, zastával v Islámské republice různé role. Laridžání byl také uznávaným akademikem. Původně studoval matematiku a informatiku na Šarífově technologické univerzitě, doktorát z filozofie získal na Teheránské univerzitě a rozsáhle psal o díle německého filozofa Immanuela Kanta.
V posledních dnech mluvil o připravenosti Íránu na trvalý konflikt. „Na rozdíl od Spojených států se Írán připravil na dlouhou válku,“ napsal na síti X krátce poté, co USA zahájily svou kampaň. A jeho smrt může válku prodloužit. V pondělí státní média oznámila, že se 71letý bývalý velitel IRGC Mohsen Rezaei vrátil z důchodu, aby se stal hlavním vojenským poradcem nového íránského nejvyššího vůdce Modžtáby Chameneího. „To naznačuje, že vedení se stále více spoléhá na generaci z války v Iráku, a proto je více militarizované,“ popsal Azizi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izrael nehraje fér, míní orientalista Pelikán. Varoval před hrozící destrukcí hospodářství
