Vládní novelu projednávala ve středu Poslanecká sněmovna. Zákonodárci schválili definitivní konec současné praxe. Zákon totiž explicitně zakazuje požadovat od lidí peníze za péči, za pacienta hradí zdravotní pojišťovna. Třeba za registraci nebo vedení v evidenci.
ČTĚTE TAKÉ: Je to odporný hnus, obul se Musk do Trumpa. Miliardáře rozzuřil „zákon nadívaný vepřovým“
Nesmí také žádat dodatečnou platbu nad rámec toho, na čem se s pacientem před ošetřením dohodli, a zakázáno je také podmínit poskytnutí péče nákupem zboží nebo zaplacením služby, která s tím nijak nesouvisí – ani sponzorským darem.
V opačném případě hrozí lékařům až milionová pokuta. Až 50 tisíc korun pokuty budou moci úřady uložit za neuvedení ceny nehrazené péče v uveřejněném ceníku.
Pacienti by na vybírání sporných poplatků měli upozornit pojišťovnu a krajský úřad. Ministerstvo, pojišťovny a kraje, které dávají povolení k poskytování zdravotní péče, dostanou v novele více pravomocí řešit prohřešky.
Vznikne síť lékařských pohotovostí
Vládní předloha řešila také vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí, což prosadili Tom Philipp (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).
Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.
Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.
Nynější odpovědnost krajů pokládá ministerstvo zdravotnictví za bezdůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Převod má podle Válkova úřadu odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi dopadá na kraje.
Všechny nemocnice budou muset mít ombudsmana
Dále předloha upravuje stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Předpis také cílí na posílení práv pacientů. Zajistit má například lepší informovanost o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.
Provozovatelé holičství, kadeřnictví, úpravy nehtů, solárií či kosmetických, masérských a tetovacích služeb nebudou muset podle další z přijatých úprav žádat krajskou hygienickou stanici o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. Ohlašovat budou jen zahájení, změny a ukončení provozu. Provozní řád budou muset provozovatelé vypracovat, hygienici by ho prověřovali při standardní kontrole.
Vládní novela také předpokládá, že každá z nemocnic bude muset ze zákona zřídit nemocničního ombudsmana, který bude pomáhat pacientům s řešením jejich stížností či podnětů vůči nemocnici.
Sněmovna naopak odmítla uzákonění pravidel pro vznik nových lékáren. Poslanec STAN Jan Kuchař neprosadil návrh, který stanovoval omezení podle počtu obyvatel obcí i podle nejmenší možné vzdálenosti mezi lékárnami.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Podívejte se, jak německý Lidl srazil ceny. Bude se prudké zlevňování týkat i Česka?
