Novela, kterou budou poslanci projednávat na zahajované schůzi v druhém čtení, ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.
Novela má také umožnit stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Předloha počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027.
Elektronizace matrik má představovat další krok v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány, navíc budou i v centralizovaném informačním systému.
Novela zákona zahrnuje také další novinky, mimo jiné určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení.
Do matriční knihy by mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.
Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.
