Panamský průplav se stal bojištěm mocenského souboje USA s Čínou. Největší rejdařská firma na světě – švýcarsko-italská skupina MSC – se mezitím pokouší koupit dvojici přístavů na jeho koncích. Spolu s dalšími jednačtyřiceti přístavy po celém světě.
Kolem průplavu spojujícího Atlantský oceán s Tichým jsou od dubna rozmístění američtí vojáci. Na soustavě základen podél jedné z nejdůležitějších globálních obchodních cest mohou působit díky nedávno podepsané dohodě mezi Panamou a USA.
Bezpečnostní deal je velkým ústupkem Donaldu Trumpovi, který od začátku svého druhého mandátu usiloval o vliv nad touto extrémně důležitou vodní cestou. Podle aktuálních dat provozovatele průplavu 74 procent zboží proudícího přes kanál míří z nebo do USA. Přes průplav zároveň proudí zhruba pět procent veškerého světového obchodu.
Druhým největším uživatelem průplavu je, byť se značným odstupem, Čína. Ta se na aktuální dění v Panamě dívá s mimořádnou nelibostí. Obzvlášť poté, co se sem v únoru vydal na svou první zahraniční cestu Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio a přiměl zemi opustit projekt Nové hedvábné stezky.
Stezka je obří komplexní snahou o posílení politického a ekonomického vlivu Číny ve světě a Panama je jediná latinskoamerická země, která se z iniciativy vyvázala.
K Nové hedvábné stezce se v regionu připojily více než dvě desítky zemí, posledním velkým přírůstkem byla Kolumbie. V rámci ní Čína investovala do obřích infrastrukturních projektů, jako jsou přístavy, železnice a energetické sítě. Také otevřela nové námořní a letecké dopravní trasy, které Latinskou Ameriku více integrovaly s čínskými dodavatelskými řetězci.
Pro Donalda Trumpa byl čínský vliv v Panamě trnem v oku už před opětovným nástupem do Bílého domu. Loni v prosinci prohlásil, že průplav provozují čínští vojáci, což není pravda. V lednu to zopakoval s tím, že Čína „má základny na obou koncích Panamského průplavu“.
Pravděpodobně tím myslel dvojici přístavů nejblíže pacifickému a atlantskému ústí průplavu, které provozuje hongkongský konglomerát CK Hutchison – jedna z největších tamních firem s hodnotou v přepočtu v jednotkách bilionů korun. A se silnými byznysovými vazbami na Čínu.
Tento kolos z impéria miliardáře Li Ka-Šinga se v reakci na geopolitické třenice rozhodl klíčových přístavů u Panamského průplavu zbavit. Kromě nich prodává také jednačtyřicet dalších přístavů napříč Amerikou, Evropou, Afrikou, Blízkým východem a Asií. V portfoliu si ponechá pouze desítku přístavů, které provozuje v Hongkongu a Číně.
Deal za 22,8 miliardy dolarů
„Velká americká společnost dnes oznámila, že kupuje oba přístavy kolem Panamského průplavu,“ prohlásil Trump čtvrtého března na půdě Kongresu, za potlesku politiků shromážděných v Kapitolu. Odkazoval na konsorcium firem vedené americkým BlackRockem, které výše zmíněné terminály koupilo za 22,8 miliardy dolarů.
Posléze ale vyšlo najevo, že hlavním investorem konsorcia a klíčovým partnerem BlackRocku je Mediteranean Shipping Company (MSC) – podle přepravní kapacity aktuálně největší námořní společnost na světě. Z níž se, pokud obří deal klapne, stane i největší světový provozovatel přístavů s podíly ve více než stovce přístavů ve čtyřiapadesáti zemích.
MSC je švýcarsko-italský byznysový klenot manželů Aponteových, který v posledních letech ovládl světovou námořní dopravu. Má za sebou akvizice za desítky miliard dolarů, nakupoval letadla, kamiony, vlaky nebo třeba síť soukromých nemocnic. Ovšem aktuální přístavní akvizicí by svou dopravní dominanci posunul na vyšší level.
Analytici varují, že kombinace pozice největšího lodního dopravce a největšího provozovatele přístavů dává MSC potenciálně neférovou výhody proti konkurentům. Ti budou v případě schválení prodeje čelit dilematu, zda vůbec přístavy využívat – aby svému soupeři negenerovali tržby a nečelili v přístavech případnému přiřazování slotů primárně pro lodě MSC.
Razantní konsolidace trhu navíc probíhá v době, kdy jsou asijské i evropské přístavy čím dál víc zahlceny. Rejdaři totiž investují své masivní postpandemické zisky a na trh momentálně míří rekordní množství nových lodí. Sám MSC za poslední tři roky koupil nebo objednal 370 plavidel za více než 31 miliard dolarů, alespoň to tak spočítali experti ze společnosti VesselsValue.
Marek Tomanka
Dohoda o prodeji počítá s podílem 51 procent pro „přístavní divizi“ MSC – společnost Terminal Investment Limited, a 49 procenty pro BlackRock. Tohle rozdělení by mělo platit pro všechny přístavy kromě dvojice terminálů Balboa a Cristóbal ležících u obou ústí Panamského průplavu.
Vlastnická struktura přístavů Balboa a Cristóbal by měla nově vypadat obráceně: 49 procent MSC a 51 procent BlackRock. Donald Trump tím pádem mohl prohlásit, že tyto dva strategicky umístěné terminály koupila americká firma. Samotný průplav pak provozuje nezávislý panamský úřad.
Monopol MSC?
Před příliš silnou pozicí MSC v případě schválení prodeje nedávno varoval i šéf úřadu provozujícího průplav Ricaurte Vásquez. Podle něj by to znamenalo ohrožení principu neutrality průplavu, s nímž počítalo jeho předání z amerických do panamských rukou na konci minulého století.
„Existuje potenciální riziko koncentrace kapacit, pokud prodej proběhne tak, jak je nyní strukturován. Bude to na úkor konkurenceschopnosti Panamy na trhu a v rozporu s neutralitou,“ řekl Vásquez listu Financial Times.
Čína z obřího dealu také není nadšená. Ačkoli dohoda nezahrnuje desítku přístavů, které konglomerát CK Hutchison provozuje v Hongkongu a pevninské Číně, Peking transakci kritizoval s tím, že by podkopala jeho „národní zájmy“.
Konsorcium stojící za dohodou sice vede jednání s čínským antimonopolním úřadem, ale schválení obchodu je zatím v nedohlednu. Transakce byla oznámena už v březnu, v dubnu se podle původních plánů mělo podepisovat, ale potřebná „razítka“ od regulátorů stále chybějí.
CK Hutchinson navíc v Panamě čelí i výtkám, že na poplatcích za koncesi provozovat přístavy Cristóbal a Balboa, kterou využívá od 90. let minulého století, dluží středoamerické zemi stovky milionů dolarů.
Námořní poradenská společnost Drewry spočítala, že jestli prodej klapne, MSC přeskočí své hlavní konkurenty v přístavním byznysu a získá globální podíl 8,3 procenta všech terminálů.
Zastánci dealu argumentují, že to není zas tak vysoká tržní dominance. Ostatně Číňané také vlastní značnou část světových přístavů – státní firmy Cosco a China Merchants, drží dohromady tržní podíl více než dvanáct procent. Singapurská společnost PSA International, potenciální světová dvojka mezi provozovateli přístavů držela v roce 2023 globální podíl 7,2 procenta.
Transakce by nicméně výrazně posílila postavení MSC v jihovýchodní Asii, Mexiku (zde je Hutchison největším hráčem se čtyřmi terminály) a v Evropě, kde je Hutchison dominantním provozovatelem ve významných přístavech, jako je například Rotterdam či Gdaňsk.
Akvizice také urychlila závod o ovládnutí dalších klíčových logistických tras kolem Panamského průplavu. Druhý největší rejdař na světě, dánský Maersk, v dubnu oznámil, že koupil železnici vedoucí podél kanálu. Rekordní sucho, kterému průplav čelil poslední dva roky, nakoplo také rozvoj alternativních dopravních tras vedoucích přes Mexiko, Nikaraguu či Kolumbii.
The post Souboj o Panamský průplav. Kdo ovládne klíčovou tepnu světového obchodu? appeared first on Forbes.
