Jako první o tom informoval web Respekt, podle kterého se Souček rovněž domáhá doplacení roční odměny za rok 2024 do poloviny její maximální výše. Rada mu v dubnu udělila jen desetinu ročního bonusu.
Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček s jejich výtkami nesouhlasí.
Udělené výtky podle Součka nemohou obstát před zákonem. "Zákon předpokládá konkrétní typ porušení zákona o České televizi, důvody odvolání generálního ředitele se musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V těch výtkách nic takového nebylo," řekl Souček Respektu. K Městskému soudu v Praze proto podal žalobu.
Souček v žalobě také uvádí, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média.
Předseda rady ČT Karel Novák na otázku Respektu, jak se staví k argumentům v žalobě, neodpověděl. "Zatím k nám informace o žalobě od soudu nedorazila," uvedl radní David Brabec.
Projednání obžaloby má nasvítit situaci v kontrolním orgánu ČT, jehož členové podle Součka nerozumějí zákonu o České televizi a nečtou smlouvy, které uzavírají. V případě úspěchu žaloby nebude chtít bývalý ředitel zneplatnit nedávnou volbu svého nástupce a vrátit se do ČT. "S touto sestavou v radě už si spolupráci představit nedovedu. Nevylučuji ale následné vymáhání finanční satisfakce za způsobené škody včetně ochrany dobrého jména," uvedl Souček.
Žádá o doplacení 1,3 milionu korun
Bývalý generální ředitel ČT tento týden také zaslal svému nástupci předžalobní výzvu, ve které se domáhá vyplacení roční odměny za rok 2024, kterou mu letos v dubnu Rada ČT zkrátila na deset procent maximální částky. Argumentuje tím, že rozhodnutí rady není platné, protože nedodržela několik ustanovení vyplývajících ze Součkovy pracovní smlouvy.
Bývalý ředitel ve výzvě žádá doplacení 1 326 400 korun, aby konečný bonus činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje při tom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky.
Mluvčí ČT Radek Konečný řekl Respektu, že Chudárek výzvu obdržel. Vedení televize se případem zabývá, dodal mluvčí.
Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
