Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Nejvyšší správní soud už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby.
Kolář byl na šestém místě kandidátky Spolu a dostal se do europarlamentu jako poslední. Šojdrová byla na devátém místě, poté byla třetí náhradnicí. Měla však více preferenčních hlasů a jen málo jí chybělo ke zvolení. Šojdrová tvrdila, že některé její preferenční hlasy přidělily okrskové volební komise jiným kandidátům Spolu. V tomto řízení si volební senát vyžádal volební dokumentaci z mnoha volební okrsků, například ve Zlínském a Jihomoravském kraji a na Vysočině.
Nejvyšší správní soud ve lhůtě obdržel 13 stížností na evropské volby v Česku. Zbylé odmítl či zamítl už dříve. Zamítl například návrhy týkající se zvolení Danuše Nerudové. Podle soudu muselo být voličům jasné, že zastává hodnoty hnutí STAN, které ji navrhlo, bez ohledu na to, že na volebním lístku Starostů figurovala jako kandidátka bez politické příslušnosti. Nerudová se krátce před evropskými volbami stala členkou hnutí.
V dalších podáních voliči například uváděli, že dali některému z kandidátů preferenční hlas, ale ve výsledcích voleb se podle jejich tvrzení neprojevil. Dále soud obdržel podnět zpochybňující systém voleb do Evropského parlamentu. Některé stížnosti soud pak odmítl například z důvodu, že navrhovatelé ani po výzvě neodstranili vady návrhu.
