Soud zároveň uvedl, že je oprávněn v daném případě usnesení sněmovny přezkoumávat, protože odvolávání Köppla bylo správním rozhodnutím. Verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Návrh na odvolání Köppla podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl se už dříve vůči výtkám hájil slovy, že zákon neporušil.
Köppl se proti rozhodnutí sněmovny bránil žalobou. Jeho právní zástupce Jan Tryzna v ní mimo jiné uvedl, že Köppl poskytl poslancům zcela konkrétní námitky proti svému návrhu na odvolání. Ti se však k jeho argumentům vůbec nevyjádřili. "Usnesení Poslanecké sněmovny bylo téměř shodné s návrhem na odvolání," prohlásil právník.
Soud mu dal za pravdu. Z rozhodnutí sněmovny podle něj není zřejmé, proč Köpplovy námitky zamítla. "Musí být seznatelné, jakými úvahami se žalovaný při zamítnutí námitek řídil," odůvodnila zrušení usnesení členka správního senátu Jitka Hroudová. Köppl, Tryzna ani právní zástupkyně Poslanecké sněmovny Jiřina Čížková se po skončení jednání k verdiktu nechtěli vyjadřovat.
Čížková u soudu tvrdila, že sněmovna není správním orgánem, nespadá pod správní řád, a tudíž by se jejím rozhodováním neměl soud zabývat. Podle senátu však Poslanecká sněmovna v některých případech postavení správního úřadu mít může, soudy se touto otázkou zabývaly již dříve. Nesmí ale jít o zákonodárný proces, dodala Hroudová.
Členka správního senátu však zároveň uvedla, že soud nebude vyslýchat svědky ani dokazovat, zda v Köpplově případě došlo ke střetu zájmů. "Provedení důkazů by bylo zásahem do postupu sněmovny," prohlásila. Podle Čížkové však sněmovna dokazování nedělá, podstatný je výsledek hlasování. Poslanci odůvodňují svá stanoviska v rámci rozpravy, své důvody uvedli také ve výboru.
Návrh na Köpplovo odvolání upozorňoval nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se psalo i o smlouvách, které s Köpplem uzavřela sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Köppla vybrala sněmovna v červenci 2021, do volby ho nominovalo ANO. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
