Nález je dostupný na webu soudu. Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě stavělo k CHKO Soutok kriticky, stejně jako kandidát na nového ministra životního prostředí, předseda Motoristů Petr Macinka.
"Proces schvalování a projednávání napadeného nařízení nevykazoval jakékoli znaky libovůle," konstatoval ÚS v nálezu soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové. Nejsou k němu žádná odlišná stanoviska.
Vyhlášení CHKO podle soudců sleduje legitimní cíl v podobě ochrany přírodního bohatství. Zároveň jde o vhodný, potřebný a přiměřený prostředek k dosažení cíle. "Silný zájem na ochraně významné přírodní lokality též pro budoucí generace převáží nad negativy v podobě zásahů do vlastnického práva, práva na podnikání a práva na samosprávu," stojí v nálezu.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle poslanců ANO před vznikem CHKO nevypořádalo velkou část připomínek a ignorovalo názory místních. Navíc ANO pokládalo zřízení CHKO za zbytečný krok, protože území je už chráněné jinými způsoby, například jako evropsky významná lokalita v soustavě Natura 2000. Ministerstvo zdůrazňovalo, že vyhlášení CHKO zajistí vyšší ochranu přírodních i kulturních hodnot, aniž by negativně ovlivnilo hospodářské využívání území.
Odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je rád, že "ÚS konstatoval, že lidé mají nárok na zdravé životní prostředí, že jsme CHKO vyhlásili v souladu s legislativou a zvolili vhodnou úpravu, která příliš neomezuje majetky, ale zároveň je vhodným nástrojem proto, aby mohl být unikátní lužní les efektivně chráněn. Hladík doufá, že rozhodnutí soudu bude i pro nastupující vládu jasným signálem, že CHKO vzniklo v souladu s legislativou a bude se tím řídit.
Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Chráněná krajinná oblast má rozlohu 125 kilometrů čtverečních. Rozkládá se na hranicích s Rakouskem a Slovenskem kolem Břeclavi a Lanžhota. Lesy, louky, slepá ramena, tůně a mokřady jsou domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů. V CHKO žije také například orel královský.
Vznik CHKO podporovali mnozí přírodovědci a ekologové, část lidí z okolí však byla od počátku proti. Odpůrci z řadu majitelů pozemků, firem i samospráv podali také několik desítek žalob. Městský soud v Praze je průběžně zamítá a jeho rozhodnutí opakovaně potvrdil Nejvyšší správní soud, podle kterého MŽP postupovalo v souladu se zákonem.
Ke kritikům CHKO Soutok patří také adept na ministra životního prostředí Macinka. "Není to správné a lidé to tam nechtějí," řekl v polovině října. V odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) pak uvedl, že rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok je nutné přehodnotit.
O vyšší ochraně lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku se začalo hovořit už na začátku 70. let minulého století. Programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) z ledna 2022 původně obsahovalo záměr vyhlásit v oblasti dokonce národní park, nakonec ale vláda zřídila jen CHKO. Rozhodla letos v lednu s účinností od 1. července.
