Nový finský reaktor s výkonem 1 650 megawattů měl být spuštěn už v roce 2009, ale stavbu provázely technické problémy. Uveden do provozu byl tedy až nyní, a stal se tak prvním novým reaktorem ve Finsku po čtyřiceti a v Evropě po šestnácti letech.
Bývalý šéf elektrárenské společnosti ČEZ Jaroslav Míl označil spuštění reaktoru za jeden z nejpovedenějších finských počinů. „Je to jeden z nejlevnějších zdrojů v Evropě. Měl by pokrýt zhruba 14 % spotřeby elektřiny ve Finsku a podle mého názoru bude výrazně stabilizovat cenu elektrické energie,“ sdělíl Míl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stanjurův daňový plán? Zaskočil mě. Vyvolá paniku u dodavatelů tepla, obává se expert
Uvedení finského reaktoru do běžného provozu přišlo jen den poté, co Německo odstavilo své poslední tři jaderné reaktory. „Nejkřiklavější dopad je navýšení emisí. Německo mělo v pondělí a v nedělí výrazně vyšší emisní intenzitu z výroby elektřiny než Česká republika,“ popsal energetický analytik Jan Vondráš.
Důvodem prý mohlo být počasí. Bylo zataženo, nefoukalo a výkon uzavřených jaderných elektráren muselo nahradit převážně spalování uhlí. Zastánci německé cesty ale tvrdí, že nelze porovnávat jen dny výkyvů počasí, ale je třeba vzít v úvahu celý rok.
I v takovém časovém úseku ale Německo prohrává třeba ve srovnání s jadernou Francií na celé čáře. „Němečtí politikové v podstatě nemohou přiznat, že cesta, kterou zvolili, není tou, která vede ke snížení emisí CO2 a ke stabilitě cen,“ podotkl Míl.
