Zatímco akciové trhy kolísají, drahé kameny si drží svoji cenu – pokud víte, po kterých sáhnout. Pro nákup bílých diamantů je podle Dušana Mlynarčíka, spolumajitele české zlatnické firmy JK šperky, ideální doba právě teď. Na laboratorní by ale nevsadil.
Co pro vás osobně znamená šperk?
Je pro mě něčím hlubším než jen ozdobou. Prochází s námi životem. Ke šperku si vytváříme vztah, má v sobě emoci, vzpomínku, často i odkaz. Když ho někomu darujete, chcete tím něco říct. A pokud ho nosíte, připomíná vám určitý okamžik nebo člověka.
Šperk má schopnost spojovat generace. Dědí se, nosí se dál, žije svým vlastním životem. A to je podle mě ta největší hodnota – nejedná se jen o vzhled či materiál, zásadní je význam, který nese. Proto v JK šperky říkáme, že šperk je vztah. Je to něco, co má trvalý smysl.
Vzácné kameny se stále častěji skloňují jako alternativní investice. Co z nich dělá atraktivní volbu?
Zájem o drahé kameny jako investici skutečně výrazně roste. Ale není kámen jako kámen. Ne každý má potenciál zhodnocení a právě v tom je klíč: vědět, po kterých sáhnout. V našem zlatnictví se proto soustředíme na ty, které jsou krásné, a zároveň mají i dlouhodobou hodnotu. Klientům pomáháme vybírat takové, které si ji udrží nebo v čase ještě zvýší.
Stále bychom ale měli myslet na to, že hodnotu šperku neurčuje jen cena nebo výnos. Je to velmi osobní věc, dáváme ho při zásnubách, narození dítěte, výročí. Často se dědí z generace na generaci. Příběh, který nese, je pro mě osobně důležitější.
Mezi klasiku patří bílé diamanty. Jak si stojí na současném trhu a v čem spočívá jejich dlouhodobá hodnota?
Jsou nádherné vzhledem i strukturou. Mají výjimečné fyzikální vlastnosti, například vysokou tvrdost, brilanci a čistotu. A pokud jsou dobře vybroušené, jejich hodnota zůstává stabilní. Malé bílé diamanty se často používají jako doplněk k centrálním kamenům – umí krásně podtrhnout tvar a dodat šperku krásu.
V posledních měsících jsme ale zaznamenali pokles cen u některých velikostí, zejména mezi půlkarátem a karátem. Je to důsledek tlaku ze strany laboratorních diamantů a s nimi spojené masivní reklamy. Z našeho pohledu se však jedná o dočasný výkyv. Vnímáme to jako příležitost. U vybraných kolekcí s kvalitními přírodními bílými diamanty jsme snížili ceny, a díky tomu jsou nyní tyto šperky dostupnější než kdy dřív. Klientům můžeme nabídnout výjimečný poměr ceny a kvality. Věřím, že jejich cena ale opět poroste.
Které kameny dnes považujete za „spící poklad“? Tedy je vnímáte jako podhodnocené, ale s potenciálem růstu?
První, co mě napadá, jsou tanzanity. Těží se pouze v jediné oblasti na světě, v Tanzanii, a už teď je patrné, že se jejich zásoby tenčí. S tím přirozeně roste i hodnota těchto kamenů. Podobně zajímavý je topaz Imperial. Zatím se dá sehnat za rozumnou cenu, ale pokud jde o barvu, čistotu a velikost, kvalitní kusy už rychle mizejí.
Nejde ale jen o druh kamene. Rozhoduje i jeho původ, kvalita a hlavně výběr. I mezi přírodními kameny jsou totiž obrovské rozdíly. Díky dlouhodobým vztahům s našimi dodavateli se nám daří dostat se k opravdu výjimečným kusům. Z těchto osobních letitých vazeb pak vznikají i takové věci, jako je spolupráce s firmou Greenshine Mystery Juraje Lišky a cesta do Kolumbie. Tam jsem měl například možnost navštívit doly na smaragdy a vidět celý proces těžby na vlastní oči. Když pak takový kámen dostane certifikát, víme o něm všechno – odkud pochází, jak byl zpracovaný. V době, kdy je trh zaplavený syntetikou a nejasnými původy, je právě tohle důležité.
Klienti si transparentnost dnes velmi cení. A my si dáváme záležet, aby každý kámen měl nejen svou kvalitu, ale i doložitelný původ a příběh.
V JK šperky nepracujete s laboratorními diamanty. Proč?
Laboratorní diamanty jsou náhražka. Na trhu mají své místo, ale s opravdovým šperkem toho moc společného nemají. Jejich cena za poslední rok a půl spadla třeba i o více než devadesát procent. Fascinuje mě, že kámen, který dnes koupíte za pár stovek, se někde stále prodává za desetitisíce. Prodejci tak mají stonásobné marže, a to mi vůči zákazníkovi přijde velmi nefér.
Pár šperků s laboratorními kameny jsme vyrobili, ale většinou šlo o náhražky přírodních variant, pokud si to klient výslovně přál. Pro nás je hlavní pracovat s přírodními, výjimečnými kameny. Takovými, které mají opravdovou hodnotu, doložitelný původ a historii. Nechceme kopírovat trendy, chceme tvořit poctivé šperky s duší.
Mimochodem, dnes se říká, že rozeznat přírodní a laboratorní diamant nelze. To není pravda. Pomocí fosforescence a jiných fyzikálních metod je možné rozdíl zjistit.
Zaznívá, že laboratorní diamanty jsou ekologičtější alternativou.
To je velmi sporné tvrzení. Většina laboratorních diamantů se dnes vyrábí v Číně a Indii a velmi často chybí jakákoli transparentnost ohledně uhlíkové stopy. Prodejci záměrně neuvádějí přesná data. Marketing to navíc zjednodušuje – „nemusí se kvůli nim kopat“, „nepracují na nich děti“ a podobně. Ale tak černobílé to opravdu není.
Například Natural Diamond Council upozorňuje na to, že těžba přírodních diamantů může v některých regionech pozitivně ovlivnit místní komunity. Přináší práci, vzdělání nebo podporu infrastruktury.
A z našeho pohledu? Přírodní diamant vzniká miliony let. Ten laboratorní během několika týdnů. Ano, vizuálně se podobají – ale chybí jim příběh, původ, hloubka.
Šperk často nese osobní otisk. Co všechno podle vás tvoří jeho „duši“?
Když si jej jdete koupit, je to vždy osobní rozhodnutí. Něco vás musí oslovit, musí vzniknout důvěra. První vztah mezi člověkem a šperkem je vjem, který vás přitáhne. Ale tím to nekončí. Když šperk nosíte, prožíváte s ním různé momenty. Ve chvíli, kdy ho darujete nebo předáváte dál, příběh pokračuje. Šperk tím získává emocionální hodnotu, která s časem roste.
Pak je tu příběh samotného šperku. Odkud pochází kámen, kdo ho brousil, jak vznikal. Naše kolekce mají své vlastní příběhy, ale často to je právě příběh zákazníka, který mu dává největší smysl.
Když si někdo nechá vyrobit šperk na zakázku, chce do něj vložit něco vlastního – symbol, kámen, nápad. Někdy je to monogram, někdy datum nebo znak, který pro něj něco znamená. A velmi důležitý je i původ – autenticita, výběr, certifikace. Lidé se ptají: odkud ten kámen je? Jaká je jeho cesta? A to je správně.
Jaké chyby podle vás lidé nejčastěji dělají při nákupu kamenů mimo oficiální trh – třeba na dovolené?
Pokud nejste odborník, je to vždycky riziko. Viděl jsem případy, kdy lidé zaplatili přemrštěné částky za kameny, které nakonec neměly žádnou skutečnou hodnotu. Bohužel se to stává často. Hlavně tam, kde chybí zkušenost, znalost trhu a důvěryhodný zdroj.
Klidně si kupte hezký suvenýr pro radost, třeba v zahraničí. Nevnímejte ho ale jako investici. Dostat se ke kvalitnímu, skutečně investičnímu kameni není jednoduché. Vždy je lepší se poradit s odborníkem.
Ve vaší dílně propojujete tradiční zlatnické řemeslo s moderní technologií. Nevylučuje se to?
V našem oboru se technologie jako 3D tisk používají už více než 25 let. Jednou z prvních firem byla například americká SolidScape. Přišla s technologií, která umožnila vytisknout model šperku z plastu nebo vosku. Dnes můžeme šperk navrhnout v počítači a vytisknout jeho přesný model, ze kterého se pak odlije finální kovový tvar. Je to moderní podoba klasického zlatnického odlévání.
Ale pozor – i když kreslíte ve 3D, musíte být zlatník. Musíte znát vlastnosti zlata, vědět, jak se chová, kam přesně posadit kameny, aby držely, a jak zachovat proporce i pevnost. Bez těchto znalostí technologie nestačí. A to zatím žádný stroj za člověka neumí.
Vedle toho stále používáme i tradiční ruční techniky. Tvarování ze zlatého plechu, drátu nebo profilů. Válcujeme, pilujeme, ručně modelujeme i z vosku. Nejčastější je dnes kombinace technologií. Něco vzniká digitálně, něco klasicky. Umět obojí je pro dnešního zlatníka důležité. Technologie nám pomáhá, základem však zůstává řemeslo.
V oblasti drahých kamenů existují přísné mezinárodní normy. Dodržují se podle vás dostatečně?
V našem oboru fungují standardy, které by se rozhodně měly dodržovat. Například norma ISO 18323 z roku 2015 říká, že pokud použijete slovo „diamant“, automaticky se tím myslí přírodní diamant. Jakmile jde o laboratorní kámen nebo kámen s úpravou, musí to být výslovně uvedeno. V Česku se ale tahle pravidla často obcházejí, což považujeme za problém.
Důležitá je i norma CIBJO – ta se týká barevných kamenů. Například „smaragd“ musí být přírodní. Pokud je olejovaný (což je běžná úprava), musí to být napsané. A pokud jde o syntetiku, musí být označena jako syntetická.
V JK se těmito pravidly striktně řídíme a jdeme ještě dál. Pečlivě označujeme stav každého kamene. U výjimečných kusů přikládáme mezinárodní certifikáty. Chceme být transparentní, edukovat veřejnost a přispět k větší důvěře v náš obor.
Když se ohlédnete zpět, co tvoří sílu vaší značky?
Naše značka stojí na třech pilířích. Těmi jsou hodnota, řemeslo a design. Vyrábíme šperky z přírodních materiálů, zlata, se vzácnými přírodními kameny a perlami, které mají estetickou hodnotu i investiční potenciál. I přes to, že pracujeme se zlatem a drahými kameny, si u nás vybere každý. Máme kolekce s dostupnějšími šperky a zároveň nabízíme i zakázkovou výrobu na míru.
Je spolumajitelem a spoluzakladatelem české rodinné zlatnické firmy JK šperky (dříve JK Jitka Kudláčková), která od roku 1991 vyrábí zlaté šperky s přírodními kameny a perlami. Spolu se svojí ženou Jitkou Kudláčkovou a týmem vybudovali značku s důrazem na poctivé řemeslo, originalitu a vztah se zákazníky – často napříč generacemi.
JK šperky sídlí v pražské Brumlovce. Showroom se nachází přímo vedle dílny. Ve firmě působí téměř dvacet lidí včetně majitelů, pracují zde zkušení mistři i mladá generace. Ročně vytvoří okolo 2500 šperků a více než 1000 zakázkových kusů, včetně unikátních investičních sad, které vznikají i několik let. Specializují se výhradně na zlato, které částečně i recyklují, a přírodní kameny s jasným původem a certifikací.
Dlouhodobě se věnuje firmě, rozvoji technologií a poradenství v oblasti investičních vzácných kamenů a díky kontaktům v oboru se dostává až ke zdrojům – například do kolumbijských dolů na smaragdy. Věří, že šperk má být nejen krásný a hodnotný, ale hlavně pravdivý.
Má čtyři děti a se svou ženou firmu stále vlastní.
The post Šperk s investiční hodnotou? Cenu definuje zpracování, původ i příběh appeared first on Forbes.
