Evropa je mozaikou klenotnických tradic. Najdeme tu města, kde se rodí nejdražší šperky světa, rodinné ateliéry s tradicí dlouhou několik staletí i nové tvůrce, kteří experimentují s tvary a materiály. Od honosných butiků na pařížském Place Vendôme až po severský minimalismus Kodaně. Náš kontinent je klenotnickým kaleidoskopem a každé místo v něm se třpytí unikátním odleskem.
Paříž, Francie
Hlavní město Francie je právem považováno za kolébku haute joaillerie (francouzský termín pro nejvyšší formu luxusních šperků, pozn. red.). Cartier, založený v roce 1847, si za svou precizní ruční výrobu a inovativní design vysloužil přezdívku „král klenotníků a klenotník králů“.
V roce 2023 Cartier otevřel nový šperkařský workshop v Paříži, který je největší svého druhu na světě. Zaměstnává více než pět set lidí a zahrnuje dílny pro výrobu fine jewelry, kde se vyrábějí malé série šperků, a dílny pro výrobu nových šperků, které vyžadují méně pracovních hodin na každý kus.
Boucheron se zase stal prvním domem, který si otevřel butik na prestižním Place Vendôme. Place Vendôme je svatyní šperkařského umění, kde vedle sebe stojí největší jména světa a Boucheron zde uchvacuje odvážnými kombinacemi drahokamů i tvůrčím přístupem k designu.
Antverpy, Belgie
Diamantové srdce Evropy
Belgickými Antverpami každoročně projde většina světových diamantů. Už od patnáctého století tudy proudily drahokamy z Indie a později z Afriky a město se postupně proměnilo v globální křižovatku obchodu s diamanty.
Dnes se odhaduje, že více než osmdesát procent všech neopracovaných diamantů na světě projde právě Antverpami. Diamantová čtvrť, soustředěná kolem ikonického Hlavního nádraží, je jedním z nejstřeženějších míst na planetě.
V úzkých ulicích sídlí stovky obchodníků, brusičských dílen a laboratoří, které se starají o to, aby kámen, který spatříte v Paříži nebo v New Yorku, měl původní „rodný list“ právě z Belgie. Jednou z nejuznávanějších institucí je HRD Antwerp, jež vydává certifikáty kvality, bez nichž se na světovém trhu s diamanty prakticky nedá fungovat.
Samotné šperkařství má v Antverpách mnoho podob. Tradiční jména jako Henri Daussi dávají diamantovým šperkům současný výraz. Zároveň tu jsou desítky butiků, kde lze šperky koupit přímo od brusičů, často v cenové relaci, kterou byste jinde jen těžko našli.
Londýn a Birmingham, Velká Británie
Garrard, Asprey, De Beers
Britské šperkařství je pevně spjato s monarchií, tradicí i obchodní odvahou. Má dvě podoby. Královskou noblesu Londýna s jeho slavnými domy a industriální srdce Birminghamu.
Londýn byl už od osmnáctého století centrem luxusního řemesla. Nejstarší z nich, Garrard, založený roku 1735, byl více než 160 let oficiálním klenotníkem britské koruny. Pod jeho rukama vznikaly korunovační klenoty i slavný safírový prsten princezny Diany, který dnes zdobí ruku Kate, princezny z Walesu.
Dalším londýnským klenotnickým domem je Asprey, založený v roce 1781. Specializuje se nejen na šperky, ale také na luxusní stříbro, kožené zboží a hodinky. Byl vyhledáván evropskou aristokracií i hollywoodskými hvězdami a jeho butik patří k ikonám londýnského luxusu. Asprey dokázal propojit britskou tradici s moderním stylem a zachovat si exkluzivitu, která je v dnešním globalizovaném luxusním průmyslu stále vzácnější.
Británie je ale i domovem jednoho z nejznámějších jmen vůbec. De Beers. Společnost začínala jako diamantový gigant v Jižní Africe a proměnila vnímání diamantů na celém světě. Její slavný slogan „A diamond is forever“ z roku 1947 vytvořil celý kulturní fenomén.
Vedle Londýna stojí konečně za zmínku i Birmingham, jehož „Jewellery Quarter“ patří k nejvýznamnějším šperkařským oblastem v Evropě. Více než šest set podniků zde tvoří šperky ručně i průmyslově. Birmingham dodává světu i odborníky. V místních školách se učí nová generace zlatníků a brusičů, kteří pokračují v tradici staré více než dvě století.
Řím, Itálie
Monumentálnost, odkaz antiky, dramatičnost a věčnost hada
Řím je hlavním městem jednoho z nejslavnějších šperkařských domů světa. Bulgari, založený v roce 1884 Sotiriem Boulgarisem, synem řeckého stříbrotepce z malé vesničky pod horami, se rychle proměnil v globální ikonu luxusu. Ve vlajkovém butiku na Via dei Condotti se setkává historie, glamour i současné světové celebrity.
Bulgari se proslavil zejména svou kolekcí Serpenti. Šperky s motivem hada mají symbolizovat věčnost i ženskou sílu. Ve dvacátém století náramky a náhrdelníky obepínající zápěstí či krk v podobě hadí spirály patřily mezi nejikoničtější šperky. Nosily je Elizabeth Taylor či Sophia Loren a právě spojení se světem Hollywoodu pomohlo značce stát se fenoménem.
Pforzheim, Německo
Zlaté město
Na úpatí Černého lesa leží město, které si vysloužilo přezdívku „Goldstadt“ – Zlaté město. Pforzheim je už více než 250 let centrem německého šperkařství a hodinářství.
Jeho historie je přímo spjatá s královským dvorem. V roce 1767 zde markrabě Karl Friedrich von Baden založil manufakturu na výrobu šperků a hodinek, čímž položil základ tradice, která z Pforzheimu udělala jedno z nejdůležitějších šperkařských měst Evropy.
Dnes se tu vyrábí přibližně osmdesát procent všech německých šperků a město je domovem desítek firem i ateliérů. K těm nejslavnějším patří Wellendorff, značka založená v roce 1893, známá pro své luxusní zlaté řetízky, náramky a prsteny. Každý Wellendorff šperk nese jemné „W“ zasazené do zlaté kostky.
Další ikonou je značka Niessing, která se stala průkopníkem minimalistických snubních prstenů a moderního designu. Její „Floating Diamond Ring“, prsten, v němž diamant jakoby levituje mezi obroučkou, je dnes považován za designovou klasiku.
V Pforzheimu je Šperkařské muzeum, jediné svého druhu v Evropě. Vystavuje více než dva tisíce exponátů od antických klenotů po současné kousky. Stejně tak zde sídlí Hochschule Pforzheim, prestižní škola designu, kde vyrůstají nové šperkařské talenty.
Vídeň, Rakousko
Císařský lesk a moderní design
Vídeň byla po staletí centrem moci habsburské monarchie, kde šperky sehrávaly významnou společenskou roli. Na císařském dvoře se nosily opulentní klenoty, které návštěvníci obdivují ve Schatzkammer, císařské klenotnici, kde je uložen slavný císařský poklad. Zdejší tradice ovlivnila generace zlatníků, z nichž mnozí pracovali pro aristokracii celé Evropy.
Ve dvacátém století byla Vídeň kolébkou avantgardního designu. Wiener Werkstätte, umělecké hnutí založené roku 1903 Josefem Hoffmannem a Kolomanem Moserem, přeneslo estetiku secese i do šperkařství. Geometrické tvary, neotřelá skladba materiálů a důraz na originalitu ovlivnily mezinárodní scénu.
Dnes ve Vídni působí řada butiků a ateliérů, které spojují tradici s modernou. Patří k nim například A. E. Köchert, rodinný dům šperků, jehož historie sahá až k roku 1814.
Kodaň, Dánsko
Když minimalismus září
Do mapy světového šperkařství se Kodaň zapsala díky svému typicky severskému rukopisu. Čisté linie, minimalistická estetika a důraz na funkčnost i krásu. Etalonem dánského stylu je bezpochyby značka Georg Jensen, založená v roce 1904 stejnojmenným stříbrotepcem a designérem. Jensen byl vizionář, který dokázal spojit tradiční řemeslnou dovednost s uměleckým směrem art nouveau.
Jeho stříbrné šperky i předměty pro domácnost jsou přímo ikonické a dodnes jsou příkladem severského dokonale propracovaného a nadčasového stylu. Georg Jensen je dnes synonymem pro dánský design a jeho vliv přesáhl hranice šperkařství. Spolupracoval s předními architekty a designéry, kteří jeho jménu vtiskli univerzální eleganci.
I mladší značky jako Maria Black či Sophie Bille Brahe ukazují, že severský minimalismus může mít mnoho tváří. Maria Black pracuje s recyklovanými kovy a etickými kameny. Sophie Bille Brahe naopak sází na poezii, její šperky často připomínají konstelace hvězd a nesou lehkost dánského designu s romantickým nádechem.
Typická je i schopnost dánských značek propojit šperk s každodenním životem. Designéři netvoří klenoty do trezoru, dbají na to, aby to byly doplňky, které se nosí, žijí a stávají se součástí identity jejich majitelů.
Oslo, Norsko
Zdrženlivost, tradice, smalt a příběhy přírody
Norské šperkařství je úzce propojeno s krajinou, která ho obklopuje. Fjordy, polární záře a drsná příroda se staly inspirací pro tvary, barvy i materiály, které definují místní design. Nejznámější místní značka je David-Andersen, založená už v roce 1876.
Její specialitou se stal precizní smalt, který si pohrává s intenzivními barvami připomínajícími právě polární záři nebo odstíny norských hor. David-Andersen je dodnes považován za ikonu norského řemesla a jeho vintage šperky se objevují v prestižních aukcích po celém světě.
Sofie, Bulharsko
Balkánské zlato a nový hlas Evropy
Bulharsko možná není první destinací, která člověka napadne u tématu šperkařství. Přesto má jednu z nejstarších zlatnických tradic na kontinentu.
Už starověcí Thrákové, obyvatelé Balkánu, vytvářeli před více než dvěma a půl tisíci lety mistrovská díla z ryzího zlata. Poklady nalezené v thráckých hrobkách, vystavené dnes v muzeích v Sofii či Plovdivu, dokazují, že místní zlatníci patřili k nejlepším své doby. Jejich práce se svou jemností vyrovná egyptským či řeckým klenotům.
Moderní bulharské značky jako Velmar nebo Asto Gold se s touto tradicí propojují s nečekanou lehkostí. Jejich šperky, ručně vyráběné a často limitované, mají čisté linie s ornamenty inspirovanými balkánskou přírodou. Bulharsko se pomalu stává novým hlasem evropského šperkařství. Kombinuje starověké dědictví s odvahou současnosti.
The post Šperkařská mapa Evropy. V těchto městech vznikají ty nejkrásnější klenoty appeared first on Forbes.
