"Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy," řekl Bessent. "Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli," pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer. Washington i Peking usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.
Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.
"Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě," řekl analytik XTB Tomáš Vranka. "Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní," dodal.
Spojené státy a Čína jsou dvě největší ekonomiky na světě. Obchodní válka mezi oběma zeměmi zhoršila výhled globální ekonomiky a rozkolísala světové finanční trhy. Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátit do prezidentského úřadu.
"Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera," řekl Bessent.
Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu Kč). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.
Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že Spojené státy mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, který podle prezidenta neodráží spravedlivé obchodní podmínky. Trump zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle Trumpa tato tzv. reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.
Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
