Zákon, který zavedl povinnost výměny starých neekologických kotlů (1. a 2. emisní třídy), byl schválený pro domy, bytovky či chaty v roce 2012 a původní termín startu platnosti (stanovený na rok 2022) ministerstvo životního prostředí nakonec odložilo až na loňské září. Úřady však nejsou ve vymáhání přísné a lidé své čoudící komíny příliš neřeší.
Cech topenářů a instalatérů loni odhadl, že krátce před zářijovým termínem zbývalo v Česku vyměnit až 200 tisíc starých a ekologii nevyhovujících kotlů. Teď topenáři potvrzují, že krátce po loňském září - než začaly větší zimy - domácnosti staré kotle částečně měnily. Avšak od té doby už nic.
"Odhaduji, že nějakých 150 tisíc starých kotlů první a druhé třídy přežilo zimu a nic se s nimi dál nyní neděje. Movitější majitelé už to mají vyřešené, zbývají ti chudší, které ani státní dotace nevytrhne a s výměnou nespěchají," vyjádřil se pro Aktuálně.cz šéf Cechu topenářů a instalatérů Zdeněk Lyčka.
"Teď už to lidi neřeší. Buď na to nemají, protože nový kotel je dnes poměrně nákladná věc a často s tím souvisí i výměna rozvodů a další investice, nebo spoléhají, že si starého vytápění nikdo nevšimne," přidává se topenář Jiří Gabriel z Plzeňska.
Kontroly a případné sankce nezajišťuje ministerstvo, ale příslušné obce s rozšířenou působností. Těch je v Česku 205 a spádová oblast každé z nich je tedy obrovská. Agendu ochrany ovzduší v nich řeší co do počtu nízké jednotky úředníků.
Ti přitom nemohou do domu - ať už na základě udání či z vlastního podnětu - jen tak bez ohlášení vpadnout. Kontrole předchází výzva k doložení povinné tříleté servisní kontroly stavu kotle a na základě dalšího řízení se pak případně může úředník předem ohlásit na prohlídku v místě.
Například odbor životního prostředí na Magistrátu města Jihlavy prověřoval od loňského září pět podnětů na základě udání, z vlastního šetření řešil 191 domácností v Jihlavě a okolních obcích.
Ve třiceti případech neměli vlastníci kontrolu technického stavu, úřad jim zaslal výzvu k nápravě. "Všichni pak odevzdali protokol v termínu výzvy, pokuta byla nula. Čtyři provozovali kotel 1. až 2. třídy, bylo jim tedy uloženo opatření ke zjednání nápravy, kotle byly odpojeny (byl předložen protokol o odpojení a foto), za provoz starého kotle budou uloženy pokuty po tisícikoruně," uvedla vedoucí jihlavského odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Bacha na sousedy, udání bývají častá
Příklady odjinud, třeba z Lanškrouna, ukazují, že šetření na základě udání bývají poměrně častá. "Odbor životního prostředí Městského úřadu Lanškroun provedl v minulých letech (už dříve bylo možné udělovat pokuty za chybějící revizní zprávu kotle či komína - pozn. red.) několik kontrol v řádu nižších desítek, a to ve velké většině případů z podnětu občanů," reaguje za lanškrounský odbor Zdeňka Motlová.
Na rozdíl od cechu topenářů nemá ministerstvo ani úředníci obcí žádná čísla, která by ukazovala aspoň přibližně, kolik kotlů nevyhovujících zákonu ještě zbývá u nás vyměnit za některý z ekologičtějších druhů vytápění.
Stejně tak zatím není k dispozici souhrnný údaj o počtu kontrol a udělených sankcí. Ministerstvo životního prostředí registruje informace jen jednou za rok, a to za období od září do září následujícího roku. O počtu kontrol od loňského září tedy ještě neví.
Faktem přitom je, že na dotační podporu výměn kotlů už putovaly z erární pokladny miliardy korun. Nejprve devět let fungovaly takzvané kotlíkové dotace, jejichž roli postupně - byť za méně výhodných podmínek - převzal program Nová zelená úsporám.
Ministerstvo uvádí, že celkem do konce letošního února podpořilo necelých 200 tisíc výměn nevyhovujících kotlů. Jde přibližně o 132 tisíc schválených výměn z kotlíkových dotací a do února 2025 putovalo od státu na provedené výměny 13,7 miliardy korun. Dalších 77 tisíc výměn kotlů za téměř sedm miliard bylo podpořeno v programu Nová zelená úsporám.
