Velké soukromé společnosti se dostávají nejčastěji pod drobnohled kvůli byznysu s Izraelem, spousty z nich přicházejí o masivní investice. Problémy se ale nevyhýbají ani firmám, které veřejně podpoří obyvatele válkou zasaženého Pásma Gazy.
Napjatá situace v Gaze přitahuje pozornost celého světa, včetně osočování Izraele z páchání genocidy či masivního porušování lidských práv. Zatímco veřejnost se v ostře vymezených názorech může předhánět, pro byznys jde o ožehavou otázku, kde se veřejně vyjádřený postoj či jen obchodní zapojení může silně nevyplatit.
Největší světový investiční fond, norský státní NBIM spravující jmění v hodnotě kolem dvou bilionu dolarů, oznámil koncem srpna, že stahuje své investice z amerického výrobce těžké techniky Caterpillar, typického svým žlutým nátěrem a zkratkou CAT. Právě ty měly být „izraelskými úřady používány k rozsáhlému nezákonnému ničení palestinského majetku“.
Fond ve svém prohlášení uvedl, že ke kroku přistoupil „kvůli nepřijatelnému riziku, že společnosti přispívají k závažnému porušování práv jednotlivců v situacích války a konfliktu“. Podíl norského fondu v americkém výrobci činil 1,17 procenta a jeho hodnota se pohybovala kolem 2,1 miliardy dolarů.
Spolu s Caterpillarem opustil fond NBIM také své pozice v pěti izraelských bankách, ve kterých měl zainvestovaných 661 milionů dolarů.
V Norsku můžeme ještě zůstat. Největší tamní penzijní fond KLP na konci června uvedl, že končí byznysové vazby s americkým výrobcem nákladních a armádních vozidel Oshkosh Corporation i německým industriálním obrem ThyssenKrupp, ve kterých měl fond dohromady necelé tři miliony dolarů. V obou případech byly důvodem dodávky techniky izraelské armádě.
„Naším závěrem je, že společnosti Oshkosh a ThyssenKrupp porušují naše směrnice pro odpovědné investování. Proto jsme se rozhodli je vyloučit z našeho investičního spektra,“ zaznělo z úst zástupců fondu.
Izraelský výrobce bojových technologií Elbit se ziskem počítajícím se v miliardách dolarů má tyto problémy dlouhodobě. V posledních patnácti letech své investice v něm postupně stahovaly částečně nebo úplně norský vládní penzijní fond, dánská banka Danske, švédský penzijní fond či investiční skupiny HSBC a Axa.
Foto Profimedia
Pod vlnou kritiky se kvůli byznysu s Izraelem ocitl i dánský logistický gigant Maersk. Právě toho si Izrael nasmlouval na dodávky vojenského materiálu a zboží do Izraele, včetně oblastí považovaných odpůrci Izraele za okupované území Gazy.
Kvůli protestům odmítli letos v dubnu pracovníci přístavu v marockém Tangeru naložit na loď Maersku díly do stíhaček F-35. Dánská společnost následně omezila dodávky na území kontrolované Izraelem, pokračuje však v dodávkách izraelskému ministerstvu obrany.
Na jaře letošního roku se pod tlak dostala také stovka amerických univerzit, jejichž studenti protestovali proti jakémukoli investičnímu zapojení univerzit do firem spojených s Izraelem. Mezi takové podle studentů patřila i jména jako Lockheed Martin, Boeing, Google či Amazon.
Oproti tomu samotný Izrael zažil z hlediska zahraničních investic velice podařený rok 2024. Oproti osmi miliardám dolarů v zahraničních investicích v roce 2023 se bilance za rok 2024 vyhoupla na 24 miliard dolarů.
Problémy se ale nevyhnuly ani některým společnostem, které veřejně podpořily Gazu. V roce 2021 oznámil výrobce zmrzlin Ben&Jerry’s spadající pod miliardový potravinářský gigant Unilever, že na Izraelem okupovaných územích přestane prodávat své produkty, což byl krok viděný jako otevřená podpora Palestinců.
V reakci na tento krok některé americké státy, jako je Florida, Arizona či New Jersey, označily Unilever jako prověřovanou společnost a tlačily na ukončení investic do jednoho z největších výrobců potravin a léků na světě.
Mateřský Unilever následně přiškrtil miliony dolarů, které měly směřovat do Ben&Jerry’s nadace, která darovala peníze na propalestinské projekty.
Otevřená podpora Izraele či Palestinců pak může mít negativní dopady nejen na firmy, ale také na jednotlivce. Například čtyři zaměstnanci amerického technologického obra Microsoft dostali tento týden výpověď za to, že přímo na pracovišti protestovali proti spolupráci společnosti s Izraelem.
The post Šrapnel jménem Izrael a Gaza. Podpora jedné ze stran se firmám často nevyplácí appeared first on Forbes.
