Izrael patří k zemím s nejvyšší koncentrací startupů na světě. Dopomáhá mu v tom povinná vojenská služba, silný technologický sektor i globální ambice od samého začátku. Co z místního ekosystému dělá magnet pro investory a jak by se z něj mohly poučit začínající firmy v Česku?
„Být zakladatelem jednorožce lze v Izraeli přirovnat ke statusu rockové hvězdy,“ říká David Marek, managing partner venture kapitálového fondu Tachles, který investuje převážně do izraelských startupů.
Zhruba šest tisíc aktivních firem řadí Izrael mezi země s nejvyšší koncentrací startupů na obyvatele. Ekosystém staví na kvalitním vzdělání, armádních zkušenostech a globálním zaměření od samého začátku.
„Izraelci si už při zakládání startupů uvědomují, že jejich domácí trh je malý, a proto od prvního dne budují firmy s cílem uspět v globálním měřítku,“ vysvětluje Marek.
Klíčovou roli v genezi startupů podle Marka hraje i povinná vojenská služba, kterou absolvují muži i ženy. Elitní jednotky, jako proslulá 8200, fungují zároveň jako technologické inkubátory. „Nedávný výzkum Stanford Graduate School of Business poukazuje na to, že absolventi izraelské armády IDF se v celosvětovém srovnání umístili na čtvrtém místě z hlediska počtu vybudovaných unicornů – výrazně před McKinsey nebo Goldman Sachs,“ vysvětluje Marek.
Nespornou konkurenční výhodou izraelských startupů je, že se nebojí jít za investorem nebo zákazníkem s funkčním, ale nikoli dokonalým produktem. Když něco nefunguje, nemarní čas a jdou k cíli jinou cestou.
Být úspěšným zakladatelem je v Izraeli společenský status. Startupová scéna tamní mladou generaci láká podobně jako sport nebo showbyznys.
Investice válce navzdory
I přes geopolitická rizika je zejména izraelský technologický sektor pro zahraniční investory nadále atraktivní. Jen v první polovině letošního roku vedly zahraniční fondy téměř sedmdesát procent všech investičních kol. Tamní burza v Tel Avivu si za poslední rok připsala téměř padesát procent (měřeno indexem TA-35) a fúze a akvizice dosáhly hodnoty 39,2 miliardy dolarů.
Největší částku představovala historická akvizice startupu Wiz firmou Google za 32 miliard dolarů. V segmentu nákupů a fúzí jsou přítomní i další globální hráči jako Zscaler, Cisco, Palo Alto Networks či Check Point. „Z pohledu investora do rizikového kapitálu to znamená, že izraelské startupy mají vyšší pravděpodobnost úspěšného exitu a v kratším časovém horizontu, než je u startupů obecně typické,“ podotýká Marek.
Zahraniční investoři v regionu podle Marka uvažují dlouhodobě, v horizontu pěti až deseti let. Právě technologický sektor historicky prokázal mimořádnou odolnost vůči geopolitickým otřesům. Zakladatelé i během války pokračují ve vývoji a expanzi.
AI i kyberbezpečnost
Izrael patří ke světové špičce v kybernetické bezpečnosti a cloudové infrastruktuře. „Řada úspěšných firem byla založena sériovými podnikateli, kteří už mají za sebou dva či více úspěšných exitů,“ upozorňuje Marek.
V AI se startupy neomezují pouze na obranné technologie. Začínající firmy se věnují civilním aplikacím – od medicíny přes zemědělství až po environmentální projekty. Příkladem je Hirundo.io, který dokáže AI modely naučit zapomenout špatná nebo toxická data bez nutnosti opětovného trénování. Firmám tím šetří čas i náklady a současně umožňuje plnit nejrůznější regulace.
Novým trendem je radikální automatizace, která startupům umožňuje růst rychleji s minimálními náklady. Oproti období před čtyřmi lety zakladatelé daleko častěji a déle financují firmy jen z vlastních zdrojů, což jim umožňuje překročit první milion dolarů tržeb s minimálním kapitálem. V okamžiku oslovení externích fondů rizikového kapitálu jsou pak schopni získat prostředky za výhodnější valuaci.
Obecně jsou tedy izraelské startupy apoštolové trendu, který si zatím korporace úplně nepřipouštějí – a to že díky AI lze dosáhnout skokového zvýšení výkonnosti.
Na přeplněném trhu AI je však také nutné oddělit prvotní nadšení od skutečného potenciálu. „My jsme do umělé inteligence začali investovat ještě v době, než to bylo cool,“ říká Marek. Fond Tachles se zaměřuje na startupy, které řeší složité infrastrukturní problémy s dopadem napříč ekonomikou – od práce s nestrukturovanými daty po vývoj softwaru, kde „AI programuje AI“.
Lekce pro české startupy
Rozdíly mezi izraelským a českým prostředím jsou patrné zejména ve schopnosti škálovat byznys. Izraelci míří na USA prakticky od prvního dne, zatímco tuzemské firmy začínají doma nebo v Evropě, což je zpomaluje.
Už v druhém roce fungování má typický izraelský startup většinu zákazníků mimo Izrael. Jejich první a hlavní cíl je téměř vždy americký trh. Mnozí zakladatelé proto rovnou zakládají firmy jako americké entity, aby si usnadnili přístup k zákazníkům i kapitálu.
Kultura riskování je v Izraeli vnímána pozitivně. „Neúspěch není stigma, ale cenná zkušenost. Ochota opustit stabilní zaměstnání pro nejistotu vlastního projektu je obdivuhodná vlastnost,“ tvrdí Marek.
Networking a využívání kontaktů jsou v Izraeli samozřejmostí. „Investujeme do lidí, kteří mají vizi, odolnost a schopnost přitáhnout další talentované lidi.“
Významnou roli hraje i stát. Izrael dlouhodobě investuje do výzkumu a vývoje více než dvojnásobek průměru OECD v poměru k HDP. Podporu doplňuje propojení univerzit, armády a byznysu. „Stát nevytváří direktivní překážky, ale systematicky buduje prostředí, ve kterém mohou inovace volně vzkvétat,“ shrnuje Marek.
Díky hustotě ekosystému je také snazší ověřovat kvalitu talentu. Reference na foundery, jejich zkušenosti z armády nebo univerzit lze zjistit rychle a spolehlivě. To investorům zjednodušuje rozhodování v raných fázích.
„Ke mně do kanceláře chodí mladí lidé s nápady na startupy. Ptám se na jejich zkušenosti. Odpovídají, že je mají, že to je jejich třetí startup. Rád si poslechnu, že dva předtím nevyšly. Získali díky tomu totiž mnoho zkušeností,“ popsal před časem v rozhovoru pro Forbes startupovou atmosféru generálmajor a profesor na telavivské univerzitě Jicchak Ben Jisra’el, který hrál podstatnou roli i ve vývoji obranného systému Iron Dome.
The post Startupový národ v praxi. Co se mohou české firmy naučit od těch izraelských? appeared first on Forbes.
