Švestkově modrá Fabia v kombinaci s tmavě šedými nárazníky určitě není tím správný vozem, se kterým by se dala vyhrát soutěž elegance. Jenže v záplavě jiných, celobarevných, je chudobná verze Junior snadno rozpoznatelná už z dálky. Její zjevná ošklivost tak může být současně její předností, protože s něčím takovým přišla Škoda vůbec poprvé a po Junioru už to nikdy nezopakovala.
Kromě podivných nárazníků chybí Junioru i kastlík před spolujezdcem, centrální zamykání, ale hlavně posilovač řízení. Ten se dal sice za 12 tisíc korun dokoupit, další povinnou položkou však byla také větší 14" kola. A to už bývalo pro spořivého zájemce o auto se základní cenu 224 900 korun příliš.
A tak bez posilovače jezdí i námi testovaná Fabia. Že jej nemá, se dá poznat podle nepřirozeně velkého volantu, který ve skutečnosti pochází z první generace novodobé Octavie. Všechny ostatní Fabie s posilovačem mají volant o něco menší.
Hned zkraje je třeba konstatovat, že řidič musí za volant čas od času pořádně vzít. Je to kvůli konstrukci přední nápravy, která má velký samostředicí efekt, který počítá s posilovačem řízení. Pokud ale auto posilovač nemá, musí jej řidič překonávat vlastní silou, a to nejen při parkování, ale také při pomalé jízdě v zatáčkách.
Když se už ale auto rozjede, pak absence posilovače není na škodu. Řízení působí autenticky, i když malá 13" kola nejsou pro stabilitu auta ideální. Větší už by ale řidič vlastní silou utáhl těžko.
Bazarová Fabia ročníku 2002 působí i po třiadvaceti letech svěžím dojmem. Lak není vyšisovaný a světla na obou koncích karoserie jsou stále čirá, což je zjevně tím, že auto nestávalo na přímém slunci, ale daleko spíš v přítmí garáže. Ani prahy za předními koly nejsou shnilé, jak bývá u tohoto modelu obvyklé. Přesto je tu pár věcí, které udávaný nájezd 47 tisíc kilometrů zpochybňují.
Předně je to stav řidičova sedadla, kdy kraj sedáku je na levé straně zlomený a směřuje k podlaze. "To jsem ještě neviděl," konstatuje zkušený automechanik Libor Kucharski, když v dílnách Retro auto muzea ve Strnadicích bazarovou Fabii zkoumáme podrobněji. "Leda by byl původní majitel extrémně těžký," nabízí možné vysvětlení.
A pak jsou tu také podivné nesrovnalosti v záznamech o technických kontrolách. Na tu vůbec první přijelo auto až po sedmi letech provozu v roce 2009, s nájezdem 14 tisíc kilometrů. O dva roky později však už mělo na budíku údajně 101 tisíc, aby za další dva roky na STK zaznamenali 24 tisíc, a to vše v rámci jednoho majitele. Že by radikálně změnil způsob užívání vozu a ještě sám sobě stočil tachometr? Podivné a navíc nepravěpodobné, spíš to ukazuje na nějakou chybu v zápisu. Fotografie jako důkaz se tehdy ještě na STK nepořizovaly, takže záhada zůstane nevyřešena.
Další věc, která vyvolává rozpaky: Pěkný stav karoserie a interiéru poněkud kontrastuje s podvozkem, který je orezlý víc, než by udávanému nájezdu odpovídalo. "Tohle ale není nic výjimečného, stačí, když auto projede v zimě solí a pak parkuje v temperované garáži," vysvětluje Kucharski. Spíš ho zaráží, že Fabia nemá originální rezervu, i když rozměr kola uloženého pod podlahou kufru je správný.
Nepřeplňovaný tříválec 1,2 nesoucí tehdy ještě označení MPI byl v roce 2002 novinkou. Jeho problémy jsou spojené s absencí olejového mezichladiče, která má za následek vysoké teploty oleje a přehřívání bloku motoru. "V takovém případě to špatně mazalo a zpravidla odešla vodítka ventilů," upozorňuje automechanik na typickou závadu. "Opravila se hlava a většinou to pak už fungovalo," dodává. Zároveň si všímá, že motor už v minulosti někdo rozebíral, takže je možné, že tady už hlavu někdo měnil. "Také uměl přeskočit rozvodový řetěz, takže rozvody bych novému majiteli doporučil vyměnit."
Čeká však na něj i výměna motorového oleje - předepsané intervaly se navíc u tohoto motoru doporučuje zkrátit, hlavně pokud auto často jezdí po dálnici, kde teplota oleje při vysokých otáčkách stoupá nejvíc.
Bez investic se tedy auto neobejde, v této cenové kategorii je ostatně zanedbaná pravidelná údržba častým jevem. Tentokrát jsou alespoň v pořádku pneumatiky, nový majitel se starou Fabií získá navíc i sadu zimních kol.
Kdo si ale třiadvacetiletou Fabii bez posilovače koupí?
"Sběratelský kousek to není, na to je zespodu příliš orezlá," uvažuje Kucharski, i když jedním dechem dodává, že koroze zatím není hluboká. "Na druhou stranu, auto ještě posloužit ještě může, zvlášť pokud má za sebou deklarované kilometry." Jestli ale odometr souhlasí se skutečností, o tom stoprocentně přesvědčený není.
A hodnocení redakce? Prát se při řízení s volantem už je dnes akceptovatelné jen u automobilových veteránů, v běžném provozu je to na obtíž. Posilujícím jedincům by to ale až tak vadit nemuselo a Fabia za 45 tisíc jim může být klidně ještě několik let užitečná.
Pokud jí ovšem věnují trochu pravidelné péče a nové sedadlo řidiče, protože s tím původním by mohly být na příští STK potíže.
