Pochybovači měli na začátku experimentu jasno – bezdomovec sto tisíc korun nejspíš utratí za alkohol a drogy a pak zmizí. Výsledky experimentu ale překvapily: peníze nejčastěji mířily na bydlení, oblečení a jídlo.
ČTĚTE TAKÉ: Patnáctiletá dívka vypadla z okna pražské školy. Vážně zraněnou ji převezli do nemocnice
„Peníze jsme dali 40 lidem a do konce projektu s námi zůstalo 27, což je velmi dobrý výsledek ve srovnání s Kanadou, kde jsme se inspirovali. Těch lidí by bylo i víc, kdyby v průběhu projektu nezemřeli,“ řekla CNN Prima NEWS vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová.
„Poslední rok pro mě byl supr. Díky službám jsme se odpíchli, dostali se na ubytovnu, zaplatili jsme si nájmy, televizi, koupili jsme si vybavení do kuchyně i jídlo,“ popsal své pokroky účastník projektu Vítězslav.
Rozdíl mezi dvěma přístupy
Do projektu byli zapojeni i lidé bez domova, kteří nedostali peníze, ale pouze podporu sociálních pracovníků. I tady výsledky přinesly zajímavé zjištění. Dlouhodobá systematická pomoc dokázala zlepšit jejich život víc než jednorázová finanční injekce.
„Peníze mají rychlý efekt na zajištění potřeb – rychlý nárůst a pak přichází stagnace. U sociálního pracovníka je náběh změn pomalejší, ale dlouhodobě stabilnější,“ popsala rozdíly mezi metodami Zajacová.
Její slova potvrzují i čísla. Zatímco lidem bez domova s finanční injekcí vzrostl průměrný příjem za rok jen zhruba o 1 300 korun, těm bez ní, ale s podporou, stoupl o více než pět tisíc korun.
„Organizace mi pomohla hodně, hlavně psychicky. Popovídám si s děvčaty, kafčo dáme… Je to fajn, úplně vyčištěná hlava,“ svěřil se účastník projektu Tomáš. Organizátoři projektu sbírali i informace, které by mohly ukázat, kolik vlastně jeden člověk bez domova českou ekonomiku stojí, protože taková data dlouhodobě chybí. Výsledky by měly být na podzim.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Předražený chleba? Mohou za to obchody, míní zemědělci. Řetězce to odmítají
