Do sálu Poslanecké sněmovny vchází drobný muž v obleku. Usměvavý a na první pohled nijak zvlášť výrazný, takže lehce zapadá mezi ostatní hosty. Jeho život má hodnotu sta tisíc liber, které za jeho dopadení vypsala Čína. Hongkongský aktivista Finn Lau přijel do Prahy na konferenci IPAC o vztazích s Čínou. Nebezpečí mu hrozí všude, i v Česku. Když v budově parlamentu začne mluvit, sál ztichne.
"Sledovali mě, zmlátili a na mou hlavu vypsali odměnu. Jen proto, že bojuju za svobodu," prohlašuje Lau, který patří ke kritikům čínské komunistické strany, vedl prodemokratické protesty a žije v exilu ve Velké Británii.
Pochází z Hongkongu, původně britské kolonie, která od roku 1997 patří Číně. Přestože se město těší vysokému stupni autonomie, Peking ji postupně omezuje. Od roku 2020 usnadňuje čínský zákon vydávání lidí podezřelých z trestného činu pekingským úřadům.
"Když jsem zjistil, že na mě Čína vypsala odměnu, vůbec mě to nepřekvapilo. Byl jsem velmi klidný, dokonce jsem se i smál," říká Lau o dni, kdy se probudil s desítkami zpráv vyzývajících, aby na sebe dal pozor. Za svůj život už dostal tolik zatýkacích rozkazů, že je přestal počítat, dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
A připomíná postoj čínských komunistů. "Nezáleží, jak daleko odcestují. Budeme tyto zločince pronásledovat do konce jejich života," prohlásil letos v červenci John Lee, vůdce hongkongské vlády, která je pod vlivem Komunistické strany Číny.
Masové demonstrace proti omezování autonomie otřásaly Hongkongem v roce 2019 a tvrdě zasáhly místní ekonomiku. Vláda navrhovala zákon, který by vydávání zadržených demonstrantů do Číny usnadnil, pod tlakem však návrh odvolala. V následujícím roce vydala nařízení sama Čína. Díky němu smí v Hongkongu zasahovat a potlačovat aktivity, které z jejího pohledu narušují politický řád.
"S kamarády vtipkujeme, že v Hongkongu sice máte svobodu slova, ale můžete ji uplatnit pouze jednou za život," říká Lau. Od roku 2019 se skrývá ve Velké Británii, o rok později se v Hongkongu zúčastnil novoročního protestu, byl ale se stovkami protestujících zatčen při střetech s policií. Od té doby se do rodné země nevrátil.
Předávání osob se v hongkongském právním řádu objevilo už v 60. letech, sloužit mělo především v boji s organizovaným zločinem a trestáním pachatelů. Když přešlo město pod čínskou správu, navázaly nové dohody na předchozí britskou legislativu. Kritici však upozorňovali na riziko zneužití pro politické účely.
Podle dohody, kterou Británie s Čínou při předání města uzavřela, má v Hongkongu až do roku 2047 zůstat princip "jedna země, dva systémy". Zaručuje kapitalistické zřízení, nezávislé soudnictví a svobodu slova. Peking ale tyto výdobytky přiškrcuje.
Po zavedení čínského zákona umožňujícího vydávání osob do Číny v roce 2020 pozastavily podobné dvoustranné smlouvy například Spojené státy, Velká Británie, Německo či Austrálie. Stejný krok zvažovalo i Česko, nakonec k němu nepřistoupilo. Cesta do Prahy tak pro Laua znamenala velké nebezpečí. "I kdyby mě ale z Česka poslali do Číny, nevadilo by mi se obětovat," říká.
Neustále se musí ohlížet, zda ho někdo nesleduje, navíc má u sebe alarm, který zmáčkne v případě, že ho někdo napadne. Britské úřady se v tu chvíli dozví, že se ocitl v nebezpečí. Každý den čelí výhrůžkám smrtí, při cestách mimo Evropu se proto raději vyhýbá asijským zemím, kde pokulhávají demokratické systémy. "V zásadě nelétám s přestupy," popisuje.
V bezpečí není ani doma. Když se před dvěma lety procházel kolem svého anglického bydliště, pronásledovali ho tři muži v maskách a kapucích. "Byl večer během lockdownu. Všude ticho, nikdo venku," vzpomíná na dobu koronavirové pandemie. "Nechtěl jsem zmatkovat, a když se mi je nedařilo setřást, zastavil jsem u pouliční lampy. Napadli mě a praštili do oka, myslel jsem, že už neuvidím. Všude byla krev," líčí Lau a ukazuje jizvu.
Pokud by se dostal do rukou čínským úřadům, čeká ho stejný osud jako jiné přední aktivisty, kteří si za prosazování lidských práv odsedí až 20 let. Protože v totalitní Číně chybí nezávislé soudy, je potřeba brát s rezervou i samotná obvinění, často mohou být vykonstruovaná. "Nevím, co přesně by mě čekalo. Nedivil bych se ale, kdyby to byl konec mého života," svěřuje se Lau.
Skutečnost, že aktivistům hrozí nebezpečí i za hranicemi, potvrzuje bývalá novinářka Vicky Xu. Australský strategický politický institut zveřejnil její výzkum o porušování lidských práv a čínské úřady ji označily za zrádce. Také ona mluvila na konferenci v Praze. "Kvůli neustálému pronásledování už nemám adresu. Přespávám u cizích lidí, protože se bojím usadit," popisuje. Když se během pauzy hosté sejdou před sálem na kávu, ochranka ji provází i na toaletu.
Podobně střeží také Grace Mengovou, manželku bývalého čínského politika a v letech 2016 až 2018 šéfa Interpolu Hongwei Menga. Ta se ukrývá ve Francii, jejího muže Čína odsoudila ve vykonstruovaném případu ke 13 letům vězení. Aktuálně.cz s ní mělo mluvit, nakonec však z bezpečnostních důvodů odmítla.
"K Číně přistupujeme nekonzistentně," nabízí svůj pohled Lau. "Potřebujeme společný postup, podobně, jako má teď svět k Rusku. Nemůžeme čekat, až se stane něco ještě horšího. Musíme omezit vztahy s Čínou, jako jsme to udělali s Ruskem. Čínská vláda postupuje strategicky, svůj vliv šíří nenápadně a je třeba jí v tom zabránit," říká muž, který ve světě šíří povědomí o praktikách totalitní asijské velmoci.
