Analýza uvádí, že z celkových zhruba 4,5 milionu bytů (z toho 2,5 milionu v bytových domech) jich dva miliony nemají zateplené stěny, milion nemá izolační okna a 700 tisíc bytů není zatepleno vůbec.
Česká spořitelna data prezentovala především z pohledu energetických úspor. Na domácnosti připadá 31 procent celkové spotřeby energií v republice. V roce 2022 domácnosti utratily, zejména za vytápění, 190 miliard korun.
Za energie tak Češi vydávají mnohem víc, než kdyby všechny domy prostřednictvím investic do modernizace odpovídaly aspoň nízkoenergetickému standardu. "Každý rok potřebujeme 75 miliard korun (investovat - aby domy v ČR v nějaké dohledné době odpovídaly aspoň nízkoenergetickému standardu - pozn. red.): 45 miliard nyní vynakládáme a 30 miliard chybí," tvrdí analýza.
A nejde jen o chybějící peníze či nezájem zateplovat. Mnohé objekty chátrají i kvůli sporům více vlastníků nebo kvůli tomu, že jejich majitel je v zahraničí.
Dotace pomáhají, ale nedostatečně
Evropská unie ve své vizi dekarbonizace bytového fondu do roku 2050 a loni schválené směrnici o energetické náročnosti budov požaduje od členských států zavádět příslušná opatření.
Státem udělované dotace - například z programů, jako je Oprav dům po babičce nebo Nová zelená úsporám, pomáhají v úspoře energií sice stále víc, ale pořád nedostatečně.
Dotace zdaleka nepokryjí celou výši nákladů, které nezřídka dosahují vysokých stovek tisíc korun, a lidé musí formou spoluúčasti financovat značnou část ze svého. Volné desítky nebo i několik set tisíc korun ale řada domácností k dispozici nemá.
Nabízejí se také možnosti výhodných úvěrů či zálohové výplaty dotací. Tedy že žadatel nemusí nejprve investovat celou sumu ze svého a až pak mu stát zpětně pomůže. Jenže i ve všech těchto případech platí, že i sebevýhodnější úvěr, určený na úhradu spoluúčasti, musí v plné výši splatit. Pro leckoho, například samoživitele nebo seniory, je i současným způsobem dotovaná investice do zateplení nebo výměny kotle zkrátka příliš vysoká.
"Lidé jdou do různých úsporných opatření, od zateplování po výměny zdrojů vytápění a podobně, pokud je návratnost investice, řekněme, sedm let. Jakmile je delší, tak hodně lidí, zejména těch nízkopříjmových, to odkládá. Nejdou do toho," reaguje na situaci a vysoké ceny energií ekonom a někdejší člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.
Pomáhat jen potřebným, lépe zacílit dotace
Podle Zámečníka by měl stát ideálně buď poskytovat větší dotaci, nebo dotovat úrokové sazby z úvěrů. Stát by v takovém případě nemusel vynakládat víc peněz, spíš pomáhat cíleně a víc jen těm, kteří pomoc skutečně potřebují. Zkrátka lépe zacílit dotace.
"Než vyplácet lidem na účty příspěvky na energie, je podle mě lepší jim dát příspěvek na to, aby dosáhli úspor, ze kterých investici dokážou zaplatit, a nebyli tak vystaveni riziku při eventuálním navýšení cen energií," říká Zámečník.
Sto procent důkladně zateplených a úsporným vytápěním vybavených domů a bytovek by však byla iluze. A jak připomínají odborníci z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), nemusí to být vždy výhodné a leckdy to ani není nutné.
"Masivní a často nekoncepční zateplování například vyvolává potřebu instalovat řízené větrání, které je náročné na pořízení i provoz. Takže co jako stavebník nebo majitel stavby ušetřím na jedné straně, vynaložím jinde," reaguje členka vedení ČKAIT, autorizovaná inženýrka v oboru pozemní stavby a energetická specialistka Jindra Novotná.
Nejde přitom jen o ekonomiku, úspory energií a v důsledku také ekologii. Chátrající barabizny jsou často problém z estetického nebo urbanistického hlediska.
"Vysoký počet zanedbaných staveb samozřejmě souvisí s dědictvím totalitního režimu. Oproti západním zemím chybělo lidem vzdělání, dobré vzory, možnost cestovat a vidět, jak se staví jinde," komentuje situaci architekt, historik architektury, odborný publicista a vysokoškolský pedagog Zdeněk Lukeš.
A upozorňuje i na rizika svatého nadšení do masivního zateplování budov. "Z energetického hlediska je to důležité, ale viděl jsem i necitlivé úpravy cenných staveb z minulých epoch, které přišly o různé původní detaily. I tam je tedy třeba jisté obezřelosti," říká architekt Lukeš.
