Příznivci oficiálního uznání moravského znaku a praporu zatím zůstávají nejednotní. Jak se ukázalo na čtvrtečním odborném kulatém stole ve sněmovně, nemohou se totiž shodnout, jak by symboly měly vypadat.
Jedna část tvrdí, že tělo moravské orlice na znacích a praporech musí mít kromě červených také stříbrné kostičky. Zato vlajka musí mít modré pozadí. Jenže druhá část upřednostňuje to, aby červené kostičky doplňovaly žluté a aby pozadí vlajky bylo žluto-červené. Zdánlivě drobný rozdíl je pro oba tábory naprosto zásadní.
"Nezlobte se, ale žluto-červená varianta dělá bordel. Žlutá je známka absolutismu a podřízenosti Rakousku, podřízenosti cizí moci," tvrdil člen neparlamentní strany Moravané Jiří Zvoníček.
Podle něj je jedinou přijatelnou možností stříbrno-červená orlice a modré pozadí vlajky. "Tato varianta je historicky nesporná a drtivou většinou lidí uznávaná. Nevidím jediný důvod, proč dávat žluto-červenou, se kterou chodili po Brně moravští Němci. Naopak stříbrná na znaku a modré pozadí na vlajce je návrat k historické spravedlnosti," řekl Zvoníček.
Mezi poslanci, kteří mu naslouchali, byl i bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a lidovecký poslanec Jiří Smetana, kteří jsou hlavními tahouny snahy o schválení zákona přiznávajícího Moravě oficiální zemský znak a vlajku. Podporu již získali od několika desítek poslanců ze všech politických stran. Moravské úsilí projednávala již i vláda a zaujala k němu neutrální stanovisko. Nyní by se měla začít věc projednávat ve sněmovně.
"Mně hlavně záleží na tom, aby byl zákon schválen. V jaké přesně podobě už není tak důležité," řekl Vondráček. Ve větší šanci na úspěch věří i z toho důvodu, že výborem, který bude předkládat celé sněmovně nezávazná doporučení, jak hlasovat, bude ústavně-právní výbor, jemuž předsedá.
Vondráček navíc do návrhu zákona dostal kompromisní možnost, aby bylo možné použít obě zmiňované barevné varianty znaků a vlajek Moravy. Věří, že to může zvýšit šanci na schválení zákona. Odborníci na čtvrtečním kulatém stole se ale shodli, že něco takového není možné a v zákoně musí být jen jeden moravský znak a vlajka.
Ačkoliv snahu o oficiální uznání moravských symbolů podporují desítky poslanců, zákon má i své odpůrce, kteří tvrdí, že něco takového stát nepotřebuje. Mezi nimi je i poslanec Matěj Havel (TOP 09), který je předsedou sněmovního podvýboru pro heraldiku.
Předloha zákona počítá rovněž s tím, že zemské hranice budou osazené značkami, které budou lidi informovat o tom, že vstoupili na Moravu. "Když se v zákonu navrhuje označit nějakou cedulkou přejezd ze Země české do Země Moravskoslezské, tak proč se nepamatuje na přejezd mezi Moravou a Slezskem? To má nějaký důvod?" ptal se na jednání právě Havel.
Debata následně ukázala, že není jednoduché určit historickou hranici Slezska. Zatímco v dřívějších dobách byly Morava a Slezsko samostatné útvary, zákon z roku 1928 je za první československé republiky spojil do jedné Země Moravskoslezské.
"Tak je možné, že bychom zmínku o cedulích ze zákona vyjmuli," připustil nakonec Vondráček, pro kterého je podstatné zejména ustanovení znaků a vlajek. "Cítím, že je šance na schválení, ale nebude to jednoduché," řekl místopředseda ANO po skončení jednání.
Vondráček tentokrát věří v úspěch, před časem se mu "rozdělení" Čech a Moravy nepodařilo. To když se snažil z Česka udělit dva volební obvody, jeden v Čechách a jeden na Moravě a ve Slezsku. Jeho snaha nevyšla hned v zárodku.
