Často skloňovaná epidemie duševních chorob není přehánění, ale faktický popis stavu věcí. Podle velkého výzkumu veřejného mínění se totiž s potřebou pečovat o své duševní zdraví setkalo 47 procent respondentů. Vyplývá to z dat Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, projektu, za nímž mimo jiné stojí špičky českého byznysu.
Dva velmi úspěšní podnikatelé a investoři, oba aktivní ve filantropii. Vedle nich špičkový představitel české psychiatrie a šéf Národního ústavu duševního zdraví. Když Václav Dejčmar, Ondřej Fryc a profesor Jiří Horáček v cover rozhovoru červencového Forbesu hovořili o potenciálu využití psychedelik pod lékařským dohledem, první jmenovaný pronesl: „Deprese a úzkosti jsou dnes na Západě epidemií, na čemž je obecná shoda.“
A potvrzují to i data z velkého výzkumu veřejného mínění, který si Psyres nechal zpracovat agenturou Simply5 na reprezentativním vzorku 1071 respondentů.
Z dat vyplývá, že s úzkostmi u sebe či u známých se setkalo 34 procent dotazovaných, u depresí jde o 30 procent. To jsou násobně vyšší výsledky než u například u závislosti (16 procent) či u chronické bolesti (15 procent). S „potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví“ se pak potýkala téměř polovina oslovených, přesně 47 procent.
„O skutečných problémech ale stále mlčíme. Výsledky ukazují zakořeněný strach ze stigmatizace, dokonce z pocitu selhání a slabosti. I když 64 procent lidí deklaruje, že návštěva psychologa není ostuda, téměř polovina se v těžkých chvílích raději uzavře do sebe a snaží se problémy zvládnout primárně sama. Pouze pětina by se svěřila kolegům v práci a ještě méně lidí svým nadřízeným,“ říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu Psyres.
Zdroj Psyres
A zmínila paradox v podobě toho, že ačkoli 53 procent respondentů chápe depresi jako vážnou nemoc, muži souběžně stále často považují depresi za výmluvu. Informace pak lidé podle výsledků výzkumu čerpají nejčastěji z internetu (31 procent), ze stránek s odbornými informacemi (26 procent), od praktického lékaře (26 procent) a pouze ve čtyřech procentech případů od státních autorit.
Jednou z potenciálních cest k léčbě depresí či úzkostí je právě řízená terapie psychedeliky – jak Dejčmar, Fryc, Horáček a další roky vysvětlují, nejde o žádné „houbičkářské sedánky“, jak bývá karikováno, nýbrž o užívání látky pod odborným dohledem, kdy se řeší i detaily typu správně zvolené hudby.
Právě tuto možnost posvětili čeští zákonodárci, od 1. ledna 2026 bude veřejnosti umožněna léčba psilocybinem, tedy aktivní látkou obsaženou mimo jiné v lysohlávkách. V Národním ústavu duševního zdraví probíhaly průlomové psylocibinové studie, kromě Jiřího Horáčka jsou proto garanty odborné stránky Psyresu i jeho kolegové Tomáš Páleníček a Martin Brunovský.
Projekt dále podporují například miliardáři Martin Vohánka a Richard Morávek či Jan Blaško, majitel sítě klinik EUC. Velkou akci Psyresu v Míčovně Pražského hradu letos zaštítil i prezident Petr Pavel.
Ve výše citovaném průzkumu 68 procent respondentů podpořilo psychedeliky asistovanou terapii v momentu, kdy ji doporučí lékař a pacient s ní bude souhlasit.
Výrazný souhlas u případného nasazení psychedelik podpořili ve výzkumu respondenti u paliativní péče (60 procent), při léčbě neurodegenerativních onemocnění (58 procent) či u těžkých psychických stavů, na které běžná léčba nezabírá (50 procent).
„Postoj české veřejnosti je jasným vzkazem zákonodárcům i odborníkům – důvěřujeme cestě, která je bezpečná a podložená daty a vědou. Schválení zákona o léčebném využití psilocybinu je historickým milníkem, který reflektuje vůli společnosti,“ dodává Jana Bednářová.
Tím se Česko zařadilo do velmi úzké skupiny průkopníků i v globálním měřítku: po bok Austrálie, kanadské provincie Alberta a dvou států USA.
„V klinické medicíně si musíme klást vyšší ambice. To je důvod, proč jsme tady. Psychedelika jsou rozhodně extrémně slibná oblast v mnoha oblastech,“ říkal pro Forbes profesor Horáček ohledně potenciálu například deprese či úzkosti nejen zaléčit, ale vyléčit.
Podle Jany Bednářově zároveň další klinické studie stále vyžadují značné prostředky – náklady na jednu se pohybují přibližně mezi 15 až 50 miliony korun. V tomto ohledu tak budou dál zásadní dárcovské a filantropické peníze.
„Nyní začíná ta nejdůležitější práce, tedy zajistit, aby psychedeliky asistovaná terapie byla skutečně dostupná, bezpečná a účinná,“ uzavírá ředitelka Psyresu.
The post Své duševní zdraví řeší téměř polovina Čechů. Jen o tom nemluví, ukazuje průzkum appeared first on Forbes.
