Mnozí letečtí nadšenci se ptali, proč Antonov neposlal Mriju po začátku invaze do ciziny. Vedení společnosti stručně uvedlo, že to z technických důvodů nebylo možné. Jedny z posledních snímků stroje před vypuknutím války naznačovaly, že Mrija pravděpodobně nebyla kvůli probíhajícímu servisu motorů letuschopná.
Naděje pro ikonické letadlo nevyhasla. Už v prvopočátcích vývoje Antonov začal stavět i druhý stroj. Torzo trupu bylo dlouho zakonzervováno, až v roce 2006 dostalo dokončení druhého letounu zelenou, nejen kvůli ekonomickým problémům však nikdy nevzlétl. Největší nadějí na dostavbu druhého stroje byla společnost Aerospace Industry Corporation of China, se kterou Antonov v roce 2016 podepsal smlouvu. Ta obsahuje i dodatek na případnou výrobu dalších letounů. Zástupci společnosti Antonov se rovněž nechali slyšet, že za zničenou Mriju, která se stala obětí ruské invaze, budou po Moskvě požadovat náhradu ve výši až tří miliard dolarů (téměř 72 miliard korun).
