Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že Česko vydá do roku 2030 na snižování emisí zhruba jeden bilion korun. Zatím investovalo asi 300 miliard, před sebou však má velký projekt dekarbonizace a dalších investic do životního prostředí a ochranných opatření před klimatickými změnami, které dosud stát financoval především z evropských peněz. To ale nejde příliš dohromady s masivním zvyšováním rozpočtu ministerstva obrany a nákladů na zbrojení v důsledku ruské války na Ukrajině.
Ministr financí Zbyněk Stanjura tak navrhuje jednoduché řešení - ochrana životního prostředí bude muset počkat. Peníze na obranu tak chce sebrat resortu Petra Hladíka, který ale takové přesuny v rozpočtu odmítá.
"Navýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP do roku 2030 dělá zhruba tři sta miliard. V balíku určením na snižování emisí nyní zbývá sedm set miliard," vypočítává Stanjura a navrhuje, že by se peníze měly vzít právě ze zmíněného balíku peněz původně určeného na ochranu životního prostředí a snižování emisí.
"Musíme si vybrat, jestli máme investovat do dekarbonizace, nebo do obrany. Obojí neufinancuje ani Česká republika, ani jiné evropské země. Já za sebe říkám, abychom investovali do obrany," tvrdí šéf státní kasy.
S tím ale nesouhlasí ministr životního prostředí Petr Hladík, podle něj navíc nejde o volbu buď-anebo. "Otázka nestojí tak, že si musíme vybrat mezi bezpečností a ochranou klimatu. Aktuálně největší hrozbou pro naši bezpečnost je závislost na dovozu fosilních paliv," upozorňuje Hladík pro Aktuálně.cz. Podle něj je právě zajištění energetické bezpečnost a soběstačnosti tou největší investicí do obrany.
Stanjura: S Hladíkem si to vyříkám
V rámci Green Dealu se Česko stejně jako ostatní evropské státy zavázalo, že do roku 2030 zajistí snížení emisí v porovnání s počátkem 90. let nejméně o 55 procent.
Z dat ministerstva životního prostředí vyplývá, že v roce 2023 se Česku podařilo meziročně snížit emise o patnáct procent. Od devadesátých let jde prý o rekord. Nejvíc přispěla energetika. Náklady na snižování emisí skleníkových plynů teď ale platí Česká republika z evropských peněz. Jde buď o prostředky z evropských fondů, anebo z takzvaného Modernizačního fondu, který se plní z prodeje emisních povolenek.
Zároveň se ale Česko zavázalo zvyšovat výdaje na obranu. Výdaje na tyto účely pokořily hranici dvou procent hrubého domácího produktu a dál porostou až na tři procenta. A peníze z Modernizačního fondu utrácet za obranu nelze. "U ostatních dostupných zdrojů se bude o využití jednat, ale musí se zachovat podmínka, že peníze využijeme na modernizaci průmyslu, snižování energetické náročnosti domácností nebo na adaptaci na změnu klimatu. To nám ukládá evropská směrnice," varuje Hladík.
Stanjura je ale přesvědčen, že na úrovni EU půjde vyjednat výjimka a evropské peníze určené na zelenou dohodu tak bude možné využít v obranném průmyslu. "Tvrdím, že to myslitelné je. Já si to ještě určitě s panem ministrem někde vyříkám," reaguje Stanjura na Hladíkovu kritiku. Ve stejné situaci je prý řada evropských zemí, vyjednávání výjimky na použití peněz původně určených na dekarbonizaci tedy může být podle Stanjury úspěšné.
Problematikou, odkud brát peníze na obranu, se zabývala nedávno i analýza ekonomických expertů Michala Franty a Marka Kapičky pro Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE - EI. Autoři ve své práci tvrdí, že pro Česko by bylo nejvýhodnější financovat výdaje na obranu ze zvýšeného výběru daní. To ale Stanjura odmítá. "Optimální daňový mix ve studii neřešíme, důležitá je hlavně celková výše daní. Jako nejpřirozenější se jeví zvýšení daně z příjmu," říká ředitel CERGE-EI Marek Kapička. Dokument zároveň varuje před financováním obrany na dluh, což by se mohlo dlouhodobě výrazně prodražit.
Zvyšování daní je navíc vysoce nepopulární krok, který by vládě nepřinesl u voličů plusové body. Zda ochrana přírody bude muset počkat a jaká případně to může přinést rizika, se rozhodne zřejmě v příštích několika měsících během přípravy státního rozpočtu pro příští rok.
