Letošní desetidenní cvičení Chan Kuang, které je historicky nejdelší, následuje po dodání řady nového vybavení, jako jsou tanky nebo bezpilotní vodní drony. Vojáci nacvičovali kroky proti čínské pobřežní stráží a jejím lodím, které pronásledují tchajwanská plavidla u ostrovů nedaleko čínského pobřeží, a budou také opevňovat své přístavy nebo cvičit postup proti vylodění.
Manévry se konají v době, kdy se v regionu zvyšuje napětí a kdy Tchaj-wan hlásí četnější provokace ze strany Číny a její Lidové osvobozenecké armády. Jelikož Peking Tchaj-wan považuje za součást svého území, panují obavy, že by Čína mohla pod záminkou provokace zahájit invazi. Ostrovní země se od čínského pobřeží nachází asi 180 kilometrů daleko.
"Cvičení není ničím jiným než blafováním a sebeklamným trikem lidí z (tchajwanské vládnoucí) Demokratické pokrokové strany. Ti se snaží připoutat tchajwanský lid ke káře za nezávislost Tchaj-wanu a poškodit ostrovní zemi kvůli sobeckým zájmům jedné strany," uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Ping.
Peking se v úterý pokusil přípravy na vojenské manévry narušit, když do okolí tchajwanské vzdušné a námořní zóny vyslal svá letadla a lodě. Tvrdí to resort obrany ostrovní země, který v reakci vyslal své letouny a plavidla, dodala agentura.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. V poslední době proto zvyšuje vojenský a politický tlak na ostrov.
Tchajwanská vláda nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Podle čínské oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby.
