Za studium na IE Business School v Madridu se platí desetitisícové sumy ročně. V eurech. Vedle klasického vzdělávání pro bakaláře i magistry je tahle soukromá španělská univerzita s více než padesátiletou historií známá pro své MBA kurzy, které patří podle žebříčků Financial Times mezi tři nejlepší v Evropě a top dvacet na světě.
Za studiem, které má vést nejen ke zvýšení znalostí, ale i mezd, tam míří manažeři z celého světa a mezi absolventy jsou i Češi, kteří jsou ochotní za přibližně roční studium zaplatit okolo tří milionů korun.
Výkonný prezident IE Business School z Madridu – třiašedesátiletý Santiago Iñiguez de Onzoño – přijel nedávno do Prahy na konferenci European Centre for Career Education a v rozhovoru pro Forbes vysvětluje, proč vzdělávání bude čím dál tím víc pro starší i co chybí manažerům v době, kdy roste význam moderních technologií a umělé inteligence.
Tu sám rád využívá, ale jak říká, třeba psaní si nechce nechat vzít. A tak nedávno dokončil svou další knihu. V té se zamýšlí nad Dantovou Božskou komedií a sedmi smrtelnými hříchy.
„Spojuji je s typickými situacemi v podnikání, kde jsou témata, jako je chamtivost nebo pýcha, velmi běžná. Hlavně mezi manažery, zejména těmi nejvyššími, protože jednoduše souvisejí s mocí,“ říká v rozhovoru Santiago Iñiguez de Onzoño.
Jsou manažeři vůbec ochotní poslouchat něco takového v době, kdy je hlavním tématem umělá inteligence a technologie?
Celkově bohužel manažeři mnohokrát nenaslouchají. Tahle ctnost jim často chybí. Když se ptám svých studentů, jaká je ideální vlastnost generálního ředitele, často odpovídají, že je to právě naslouchání. Pokud vrcholoví manažeři nenaslouchají kolegům, podřízeným, ale i konkurentům, nemůžou mít kompletní přehled o tom, co se kolem nich děje. Když poslouchají jen sami sebe, pravděpodobně udělají spoustu chyb.
A do toho přicházíte s Dantem, hříchy a humanitním přístupem. Má to smysl?
Máte pravdu, že dnes se zdá, že se s pomocí AI, chatbotů a avatarů dá zařídit všechno. Ale právě za těchto okolností je kultivace humanitních věd ještě důležitější než dřív. Protože jejich jádrem je kladení správných otázek, které úzce souvisejí s kritickým myšlením, učením se z historie, umění, literatury i čerpání ze zkušeností.
Umělá inteligence může poskytnout velmi dobrou syntézu nebo shrnutí znalostí. Může poskytnout skvělý přístup k nekonečnému množství informací, dokáže zpracovat spoustu různých konceptů a může okamžitě poskytnout mnoho zdrojů a odkazů ke konkrétním otázkám.
Nicméně pořád platí, že čím propracovanější otázku položíte, tím potřebujete i lepší argumentaci. Právě dnes, kdy si všichni lámou hlavu s technologiemi, je rozvoj humanitních věd tím, co kultivuje naši lidskost a rozdíl od technologií. Tomu věřím a to prosazujeme na IE University.
Jakou to má odezvu u studentů? Vyberou si technologie, nebo filozofii?
Ideálně by měli studovat obojí. Nemá v tom být dilema. Ale určitě je chyba, když si někdo myslí, že pouze studiem technologií získá všechny odpovědi. Roli v tom totiž hraje i fakt, že se technologie vyvíjejí velmi rychle. Jednu dobu bylo v Silicon Valley mezi některými podnikateli módní, že odrazovali mladé lidi od studia na univerzitách a říkali jim, že v práci se naučí konkrétní věci.
To snad neplatí?
Ano, ale jednak je to samozřejmě z jejich strany trochu podvod, protože tak můžou získat rychle levnější lidi bez titulů. A za druhé účelem studia na univerzitě není jenom naučit se nějakou práci. Mnohem víc je to o transformaci myšlení, učení se od ostatních a rozvoji kognitivních schopností, které souvisejí s uvažováním, učením se z literatury.
Nemá jít například jen o to naučit se programovat. Ale i o přemýšlení o abstraktnějších věcech, které jsou základem lidstva po staletí.
O jaké obory je dnes největší zájem?
Největší zájem přitahuje obchod a technické obory. Ale musím zdůraznit, že pro to, aby se člověk stal podnikatelem, je ideální kombinace humanitních a technických věd.
Píše se o tom i ve výborné knize The Fuzzy and the Techie (od amerického autora Scotta Hartleye, v češtině bohužel není dostupná – pozn. red.), která na základě faktů ukazuje, že většina úspěšných podnikatelů ze Silicon Valley od Steva Jobse po Marka Zuckerberga měla titul v humanitních oborech a specializaci v technických oborech.
Právě tato kombinace je něčím navíc a také faktorem, kterým se Evropa hodně liší oproti Spojeným státům. Tam je první titul velmi otevřený v humanitních oborech a teprve pak se studenti specializují, proti tomu tady se člověk musí hned na začátku rozhodnout, čím chce být, a po té cestě jde celou dobu studia. To je špatně.
Proč?
Protože pak lidem chybí důležitá stránka, která souvisí s kreativitou, s přehledem v jiných oblastech, která se může i v technologiích, v inženýrství velmi hodit. Tahle kombinace úzce souvisí s podporou přemýšlení.
IE University je známá pro svoje MBA kurzy, mluvíte o tom, že studium na univerzitě je spojené se změnou myšlení, ale jde taková změna učinit, když je vám třeba přes čtyřicet nebo padesát let?
S tím souvisí jedna důležitá věc. Vzhledem ke stárnutí společnosti, které se netýká jen Evropy, se celkově bude prostředí pro vzdělávání muset proměnit a lidé se budou muset každých pět let vracet na univerzitu.
Vážně?
Ano, bude potřeba si doplňovat a obnovovat znalosti a dovednosti. Podobně jako to dělají účetní. Neexistuje žádné povolání, které by se neměnilo v důsledku prostředí, a tak se budeme muset vracet na univerzity, abychom se například přizpůsobili technologickému prostředí.
Ale na to veřejné univerzity nejsou připravené, ne?
To je různé, ale jisté je, že si musejí uvědomit, že jejich uživatelem v budoucnu bude dospělá populace. Ta bude vyvažovat mladší lidi a univerzity tomu musejí přizpůsobit své kurzy. Musejí lépe pochopit, jaký je profil dospělých, jak je lze skutečně školit a oslovit.
Zároveň neurověda ukazuje, že mozek se dokáže přizpůsobit a umí generovat nové neurony, když procvičujete své intelektuální schopnosti. Takže určitě můžete i ve vyšším věku změnit své myšlení a stále se učit.
Vy máte s dospělými studenty široké zkušenosti. Jaké jsou jejich výhody coby studentů?
Výhodou starších lidí je, že mají zkušenosti, které jsou skvělým zdrojem znalostí, a mají velmi solidní profesionální síť. Přesto si musejí mnoho předpokladů zpochybňovat a přehodnocovat. Mnoho lidí, kteří dosáhnou dospělosti, vidí věci z jiné perspektivy, mohou dát smysl mnoha věcem, kterým v raných letech plně nerozuměli.
Kdo jsou lidé, kteří se účastní vašich MBA kurzů? Jsou mezi nimi i Češi?
Jistě, studují u nás i Češi. Celkově se zaměřujeme na velkou rozmanitost, máme studenty ze 160 zemí světa. Věřím, že univerzity mají být rozmanité, jak co se týká fakult, tak i studentů. Je to nesmírně důležitá součást učení, a když se ptáme našich studentů, proč si vybrali nás, patří to mezi hlavní důvody.
Takže přitahujeme lidi z celé Evropy včetně Česka, ale i z dalších zemí a věřím, že tahle rozmanitost obohacuje diskusi a to je věc, která se hodí i v podnikání a ve firmách. Nestačí se opírat o nějaké přesvědčení nebo víru, ale o věcné argumenty.
Jaký je zájem o MBA programy?
Zejména starší lidé si uvědomují, že se potřebují vrátit na univerzity a připravovat se na to, co se děje kolem. Například inženýři, kteří obvykle mají velmi technickou kariéru, jsou zaměřeni na projektový management a nemají měkké dovednosti, které souvisejí s řízením lidí, se strategickou vizí nebo s věnováním pozornosti marketingovým a komunikačním dovednostem, takové vzdělání vyhledávají velmi často.
Proč?
V určité fázi kariéry dosáhnou zdánlivého stropu a potřebují absolvovat MBA program, který je dokáže posunout na další úroveň. Toto je velmi častý jev a typický profil těchto profesionálů je, že si třeba kolem pětatřicátého roku života uvědomí, že se musejí pustit do všeobecného MBA.
To je dnes jeden z nejžádanějších programů vzdělávání i díky tomu, že na dobré škole poskytuje přístup k velice solidní síti kontaktů, ale i samotné praktické vzdělání lidi připraví na posun do lepšího zaměstnání.
Studium na vaší univerzitě ale rozhodně není levné, opravdu se to vyplatí ve smyslu, že si lidé pak vydělají o tolik víc peněz?
Určitě, existují data o mzdách a kariérních posunech absolventů a ta dokládají, že taková investice dává smysl. Navíc máme i různé možnosti podpory a stipendií pro studenty, kteří by si studium jinak nemohli dovolit. Dokonce čtyřicet procent našich uchazečů celkově využívá nějakou formu podpory.
Říkáte, že manažeři často nenaslouchají svému okolí, co dalšího z vaší zkušenosti by měli zlepšit?
Ne všichni, ale mnozí skutečně neposlouchají nebo sami příliš mluví. Další častý společný faktor, kterým mnoha topmanažerům chybí, je dlouhodobá vize. Akcionáři je tlačí k co nejlepším výsledkům, a oni se proto častokrát až příliš zaměřují na krátkodobý horizont, na čtvrtletní výnosy. Ale měli by si uvědomit, že věci se dějí většinou v dlouhodobém horizontu.
Druhá věc se týká řízení zainteresovaných stran. Generální ředitelé si musejí uvědomit, že nestačí jen technické dovednosti a znalost oboru, ale musejí umět jednat s mnoha zainteresovanými stranami a to vyžaduje víc politických dovedností než technických.
Nestačí přesvědčit jednoho investora, ale miliony lidí. A to vyžaduje velice mnohostranný profil.
The post Technologie nestačí, potřebujete humanitní vědy, vzkazuje šéf prestižní univerzity appeared first on Forbes.
