Termín voleb a výsledky
- Volit se bude na jaře, přesný termín ještě není znám
- Volby v EU probíhají od čtvrtka do neděle
Termín voleb do Evropského parlamentu vyhlašuje prezident republiky na základě rozhodnutí Rady EU nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Přesné datum voleb v roce 2024 ještě není známé, ale v Česku se volby tradičně konají v pátek a sobotu. Momentálně je však v legislativním procesu novela zákona, podle které by se mělo hlasování výhledově stíhat jen během pátku, a to od 7:00 do 22:00 hodin.
Volby v ostatních zemích EU budou probíhat v podobném termínu. Rada EU totiž určuje rozmezí pro konání voleb, a to od čtvrtka do neděle. Každý stát si přitom může v tomto časovém období vybrat dny, kdy volby uspořádá.
Česká republika je jediný stát v EU, kde volby probíhají ve dvou dnech. V ostatních zemích se hlasuje vždy jen jeden den. Ve čtvrtek se volí v Nizozemsku, v pátek v Irsku, v sobotu na Slovensku, Maltě a v Lotyšsku. Ve většině zemí EU se hlasuje v neděli.
Se zveřejněním výsledků se čeká až na dobu, kdy se zavřou volební místnosti v poslední zemi EU. Proto v těchto volbách u nás nemůžeme pozorovat průběžné sčítání hlasů, celkové výsledky voleb za ČR budou zveřejněny najednou v neděli večer.
Čas a otevírací doba volebních místností
- V ČR se dle aktuálně platné legislativy volí v pátek a sobotu
- Novela zákona může určit jako volební den pouze pátek
Historicky mají v České republice volební místnosti stanovenou otevírací dobu na pátek od 14 do 22 hodin a sobotu od 8 do 14 hodin. Dá se předpokládat, že i volby do Evropského parlamentu ještě proběhnou v těchto časech.
Kdo může volit
- V Česku od 18 let
- V některých zemích se volí už od 16 let
- Při trvalém či přechodném pobytu v jiné zemi EU volíte tamní kandidáty
- V zahraničí nelze volit české kandidáty
Podle volebního zákona mají právo volit všichni občané České republiky, kteří druhý den voleb dosáhli věku 18 let. Další podmínkou je, aby občan neměl omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví, ani omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva.
Ve volbách do Evropského parlamentu ovšem mohou hlasovat i plnoletí občané jiných členských zemí EU, kteří mají na území ČR trvalý nebo přechodný pobyt, k němuž se přihlásili nejméně 45 dní před volbami. Zároveň si cizinci musí požádat o zápis do seznamu voličů u obecního úřadu dle místa pobytu. Pokud tak učiní, přijdou o možnost hlasovat v evropských volbách ve své domovské zemi.
Podobná pravidla platí i pro Čechy, kteří dlouhodobě žijí v jiném státu EU. Pokud jsou v zemi přihlášeni k přechodnému či trvalému pobytu, dostanou možnost hlasovat v dané zemi, ale tím pádem přijdou o možnost volit europoslance v ČR.
Volební právo se v jiných zemích EU může lišit. Ve většině států je věk oprávněných voličů stanoven na 18 let, ale v Řecku mohou občané volit už v 17 letech, v Rakousku a na Maltě dokonce v 16 letech. V několika členských zemích je hlasování ve volbách povinné ze zákona, jedná se o Belgii, Bulharsko, Kypr, Řecko a Lucembursko.
Kdo může kandidovat
Ve volbách do Evropského parlamentu může kandidovat:
- občan ČR, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let a nemá omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva
- občan jiného členského státu EU, jenž splňuje stejné podmínky jako občan ČR, a zároveň není ve své zemi zbaven práva být volen a je na území ČR přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu alespoň 45 dnů před volbami.
Volební obvod pro evropské volby je celá Česká republika. To znamená, že všichni voliči obdrží hlasovací lístky se stejnými kandidáty.
Kandidátní listiny mohou podat politické strany a hnutí, které jsou zapsané v rejstříku na Ministerstvu vnitra, případně jejich koalice. Do svých řad ovšem mohou zahrnout i kandidáty, kteří nejsou členy žádné politické strany (jsou bez politické příslušnosti). Kandidát se může ucházet o hlasy voličů pouze za jednu stranu, hnutí či koalici, nesmí kandidovat ve více členských zemích EU. Nejpozději 66 dnů přede dnem voleb je třeba podat kandidátní listinu na Ministerstvu vnitra, a to prostřednictvím zmocněnce.
V různých zemích EU však platí odlišná pravidla pro minimální věk kandidátů. Ve většině zemí (např. Německu, Dánsku nebo Francii) je stanoven na 18 let. Shodně jako v tuzemsku (21 let) je tomu mimo jiné v Belgii, Bulharsku či Polsku. V Rumunsku je minimální věk kandidátů stanoven na 23 let, v Itálii a Řecku na 25 let.
Volební systém
Pro volby do Evropského parlamentu se ve všech zemích využívá volební systém s poměrným způsobem zastoupení. Cílem je dosáhnout, aby politická strana s 20 procenty hlasů získala přibližně 20 procent křesel. Nicméně konkrétní přepočet poměrného systému na počet křesel a tzv. uzavírací klauzuli si určuje každá země individuálně.
Uzavírací klauzule udává minimální počet hlasů, které musí politický subjekt obdržet, aby se dostal do Evropského parlamentu. V České republice je stanovena na pět procent platných odevzdaných hlasů.
Stejná hranice pro zvolení se užívá ve Francii, Litvě nebo Lotyšsku. Vedle toho 4% uzavírací klauzule platí v Itálii, Rakousku a Švédsku, 3% v Řecku, 1,8% na Kypru. Například v Belgii, Nizozemsku nebo Německu nebyla stanovena v posledních evropských volbách žádná minimální hranice pro zvolení, ovšem to by se mělo ve volbách 2024 kvůli novým pravidlům změnit. Přesné volební systémy budou zveřejněny při vyhlášení termínu voleb.
Mandát europoslance
Čeští europoslanci obsadí 21 mandátů z 705 v Evropském parlamentu. Počet křesel přiřazený jednotlivým členským zemím se odvíjí od počtu obyvatel, zvýhodněny jsou ovšem nejmenší státy.
Europoslanec vykonává svoji funkci po období pěti let. V Evropském parlamentu zasedají poslanci nikoliv podle národní příslušnosti, ale podle příslušnosti k nadnárodním politickým frakcím. Ty představují názorové skupiny, které seskupují členy národních stran s podobným smýšlením. V současné době existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí, které zahrnují více než sto národních politických stran a hnutí.
Historie a zajímavosti
V České republice budou probíhat volby do Evropského parlamentu popáté, ty první se konaly v roce 2004 po vstupu ČR do EU. Zatím poslední volby připadly na 24. a 25. května 2019. O evropské volby nemají čeští voliči dlouhodobě zájem, v těch posledních byla volební účast pouze 28,72 %.
Zvítězilo v nich Hnutí ANO s 21,18 % hlasů, což představuje šest křesel v Evropském parlamentu. Druhou nejúspěšnější stranou byla ODS se ziskem čtyř mandátů. Po třech křeslech získali Piráti a STAN + TOP09. Po dvou mandátech obdrželi SPD a KDU-ČSL. Jednoho zástupce si vybojovala KSČM.
V budoucnu by se měla kompletně změnit legislativa o evropských volbách. Probíhaly by v jednotném termínu ve všech zemích, a to 9. května. Minimální věk kandidátů by se sjednotil, a to na 18 let. Zároveň by měla být zajištěna genderová rovnost prostřednictvím kvót. Každý volič by měl dva hlasy – jeden pro volbu poslanců v národních volebních obvodech a jeden pro volbu v celoevropském volebním obvodu s dalšími 28 mandáty.
