Na trávníku před unitářským kostelem, který se skoromanželem už přes půl roku spravujeme, se občas objeví výkal. Jednoznačně psí. Bývaly tu i lidské, ale vysvětlili jsme bezďákovi z Bulharska, že sice může dál přespávat u zdi kostela za keřem černého bezu, ale ulevovat by si měl chodit nějakých 150 metrů do parku, kde je veřejná toaleta, přístupná 24 hodin denně.