"Naši velitelé se každý den učí na frontě. Bojují už skoro čtyři roky, téměř každý den. Evropa je ale až moc napřed. Diskutují o vybavení, ale ne o zkušenostech a taktice," řekl pro Euronews Serdiuk, spoluzakladatel společnosti MOWA Defence, která se zabývá bezpečností, na Evropské konferenci o obraně a bezpečnosti v Bruselu.
Podle Serdiuka je velkým problémem to, že se staví hodně továren místo výcvikových center. "Je to zásadní nejen z hlediska technických dovedností, ale i taktických. Měly by se nejdřív řešit dovednosti důstojníků a vojáků, pak až továrny na výrobu dronů," dodal.
"Protože mezery nejsou ve výrobě, i na Ukrajině jsme dokázali, že vývoj dronů jde poměrně zrychlit. Problémem je vycvičit lidi a vybavit je dovednostmi a znalostmi o válčení s pomocí bezpilotních letounů," vysvětlil poradce ministra financí.
Podle plánů Kyjeva by se měly vyrobit dva miliony dronů ročně. Ve válce na Ukrajině se k boji používá odhadem asi 100 různých bezpilotních letounů, od malých modelů velikosti hraček až po systémy s rozpětím křídel 20 metrů.
Jelikož Ukrajina používá drony k průzkumu, zaměřování dělostřelectva a přímým útokům, je zničení továren na jejich výrobu prioritním cílem nepřítele. Proto je podle Serdiuka lidský faktor obzvláště důležitý.
"V některých západních zemích mají sto lidí, kteří umějí používat drony, ale vyrábí se jich milion. To je nesmysl. Jednoho dne může ruská balistická raketa zasáhnout nějakou továrnu a vy nebudete mít dron Alpha, ale budete mít dron Bravo. Vojáci v naší společnosti se méně soustředí na jeden typ zbraně, možná ho tak dobře neovládají, ale jsou flexibilnější a používají různé typy bezpilotních letounů," upozornil Serdiuk.
Podle poradce ministra financí se Rusko nebojí raket Tomahawk, jaderných zbraní nebo letadel. "Bojí se lidí, kteří umějí používat jakékoli vybavení, které mají k dispozici. Podívejte se, jak Rusko sdílí své zkušenosti se Severokorejci. Pozvali je, aby bojovali po jejich boku, ne proto, že by je tak moc potřebovali, ale proto, aby se od nich mohli učit," doplnil.
Evropská unie sice v roce 2022 přijala strategii pro bezpilotní letouny, aby ochránila svou strategickou autonomii v této oblasti, vypadá to ale, že se problematikou používání dronů začala zabývat až po sérii narušení vzdušného prostoru v posledních týdnech.
Vedoucí představitelé EU od té doby diskutují o možnosti vybudování takzvané dronové zdi, kterou Evropská komise označila za stěžejní projekt ve svém nedávno představeném návrhu na posílení obranyschopnosti zemí EU do roku 2030.
Další diskuse na toto téma se má uskutečnit na čtvrtečním summitu v Bruselu. Podle návrhu závěrů, který server Euronews získal, budou lídři zdůrazňovat, že členské státy EU se musí soustředit na společné úsilí o "koordinované posílení svých schopností v oblasti obrany proti dronům". Všichni se také shodují na tom, že zkušenosti Ukrajiny a rychle se vyvíjející technologie jsou neocenitelné.
