Do sněmovních voleb, které se v Česku uskuteční 3. a 4. října, by vláda měla podle Mirka Topolánka stihnout čtyři věci:
- Zavést vízovou povinnost pro občany USA
- Zavést hraniční kontroly pro občany SRN
- Do 19. 7. odmítnout „pološílenou“ Pandemickou dohodu WHO
- Odstoupit od EU ETS I i II
„Snad toho nechci tolik,“ napsal Topolánek k příspěvku s tím, že sám neví, „jak dlouho si necháme s*át na hlavu.“ Kam svými prioritami, které označil spíše za povzdech a nadsázku, míří?
Zavést vízovou povinnost pro občany USA
Aktuálně mají občané USA bezvízový styk s Českou republikou do 90 dnů pobytu, pokud cestují za účelem turistiky nebo obchodu a používají biometrický pas. Topolánek svým návrhem reagoval především na zprávy, podle kterých šéf americké diplomacie Marco Rubio nařídil americkým diplomatům v zahraničí, aby prověřovali sociální sítě žadatelů o studentská a výměnná víza s cílem znemožnit vstup do země lidem podezřelým z kritizování Spojených států a Izraele.
ČTĚTE TAKÉ ANALÝZU: Trump bouchl do stolu, s Putinem mu došla trpělivost. Proč až nyní a nejde jen o hru?
Argumentem pro zavedení vízové povinnosti ze strany Evropské unie, případně České republiky, by ale mohla být také odpověď na přístup Spojených států, které nejen požadují víza po občanech některých členských států EU, ale především stále chystají cla na zboží z unie. Nejčastěji skloňovaným termínem je nyní srpen 2025, což v neděli potvrdil i prezident Trump. Počínání jeho administrativy ohledně cel je však značně nepředvídatelné. Proti zavedení víz naopak hovoří možný pokles počtu turistů a zhoršení ekonomických vztahů.
Hraniční kontroly pro občany SRN
V souvislosti s nárůstem nelegální migrace v Evropě byly prodlouženy dočasné hraniční kontroly na hranicích Spolkové republiky Německo se všemi sousedními státy do 15. září 2025. Z údajů českého ministerstva zahraničních věcí vyplývá, že dočasné hraniční kontroly probíhají již od 16. října 2023 na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem, na hranicích s Rakouskem od roku 2015 a na hranicích s dalšími sousedními státy od 16. září 2024.
Opatření jsou dočasná, koordinovaná se sousedními státy a měla by sloužit především v boji proti skupinám převaděčů. Topolánek navrhuje zavést hraniční kontroly pro občany SRN.
Odmítnout „pološílenou“ Pandemickou dohodu WHO
Dohoda o prevenci pandemií a připravenosti a reakci na ně přijatá v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO) by podle materiálů Evropské rady (ER) zemím na celém světě umožnila posílit národní, regionální a globální kapacity a odolnost vůči budoucím pandemiím.
Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až 20 procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.
Delegáti členských zemí WHO dohodu schválili v květnu. „Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Podle kritiků však dohoda neuspokojuje původní ambice a bez silných implementačních rámců hrozí, že při budoucí pandemii nesplní očekávání. „Je to prázdná skořápka... Nedá se říct, že je to dohoda s pevnými povinnostmi a silným závazkem... Je to dobrý začátek. Ale bude se muset rozvinout,“ řekl akademický poradce z ženevského Centra světového zdraví Gian Luca Burci. Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace.
Odstoupit od EU ETS I i II
Emisní povolenky a jejich rozšíření jsou dlouhodobě kontroverzním tématem, na kterém se neshodli ani čeští europoslanci. V unijním speciálu na CNN Prima NEWS ve Štrasburku otázka vyvolala spor mezi Markétou Gregorovou (Piráti) a Filipem Turkem (za Motoristy). Pirátská politička se kromě jiného zastávala rozšíření ETS II, přičemž je přesvědčena, že zdražení života pro běžné lidi nebude zásadní. Podle Turka chce Gregorová založit model ve stylu „Sovětský evropský svaz 2.0“.
Deklarovaných důvodů k rozšiřování ETS je více. Kromě toho, že se státy EU společně zavázaly dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, k nim patří také narovnání podmínek na trhu. Zatímco dosud za vypuštěné emise již 20 let platí například teplárny, od nichž berou teplo nájemníci v panelových domech, lidé topící vlastními kotli byli z této povinnosti zatím vynecháni.
Rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami, který bude nově platit i pro dopravu a budovy, však nebudí emoce jen v tuzemsku, ale i v jiných evropských zemích. I díky tomu se Česku a dalším státům podařilo sestavit návrh silnějších pojistek proti možnému zdražování povolenek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Třešňová šťáva s příchutí výčitek? Členové SOCDEM protestují proti spolupráci se Stačilo!
