Antisystémové hnutí stejně jako již dříve zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. "České neonacistické hnutí se veřejně nijak neprojevovalo. Starší veteráni se účastnili pouze soukromých akcí," uvedlo ministerstvo. Představitelé antisystémového hnutí se naopak zviditelňovali na různých veřejných shromážděních a aktivitami na sociálních sítích. Jejich činnost pokrývala zejména dezinformační média.
"Jednotícím prvkem tohoto hnutí je kritika, nerespektování či neuznávání institucí českého státu a dále také adorování současného režimu v Ruské federaci," napsalo ministerstvo ve zprávě o extremismu. Osobnosti antisystémového hnutí ale podle ministerstva nenabízejí žádný konkrétní politický program, pouze prezentují zavádějící informace a konspirační teorie. Někteří zveřejňují výhrůžky či páchají trestnou činnost.
Nejvýraznější byl případ Tomáše Čermáka odsouzeného pro několik trestných činů, včetně podpory a propagace terorismu. Muž nenastoupil do vězení a následně ho policie zadržela v Polsku. "V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka," uvedlo ministerstvo. Policisté a státní zastupitelství se také věnovali kauze lidí, kteří se účastnili výtržností na soudním jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou.
"Paleta prokremelsky zaměřených projevů u příznivců antisystémového hnutí je široká," napsali autoři zprávy o extremismu. Zahrnuje obdiv k ruskému režimu, kopírování proruských postojů k válce na Ukrajině nebo prezentování symboliky takzvané Wagnerovy skupiny. Představitelé také často vystupují proti Ukrajině a Ukrajincům.
